Armáda » Technika a výzbroj » Pozemní technika » Technika druhů vojsk » Dělostřelecký systém ARTHUR
Dělostřelecký systém ARTHUR
Mobilní dělostřelecký střelecký a vyhledávací radiolokátor ARTHUR (ARTillery HUnting Radar) byl vyvinut švédskou firmou Ericsson v průběhu 90. let. Jako nosič je použito terénní pásové dvoudílné vozidlo Bv206. Systém se vyznačuje vysokou průchodivostí v terénu a je snadno přepravitelný vzduchem.
Projekt ARTHUR
Zavedení systému dělostřeleckého radiolokátoru do výzbroje pozemních sil AČR patří k rozhodujícím projektům a prioritám resortu Ministerstva obrany v oblasti vyzbrojování pozemních sil AČR a je zároveň součástí plnění tzv. Cílů výstavby sil v rámci NATO, konkrétně úkolů v oblasti modernizace hlavňového dělostřelectva AČR.
Cílem projektu je vybavit českou armádu vysoce mobilními a moderními prostředky pro zjišťování a lokalizaci střílejícího dělostřelectva protivníka a umožňující včasnou výstrahu vlastních vojsk před dělostřeleckou palbou protivníka.
Radiolokátor ARTHUR byl pro AČR vybrán na základě zpracované "Uživatelské studie", provedené "Marketingové analýzy" a "Studie proveditelnosti", jejíchž závěrem bylo, že radiolokátor ARTHUR je z hlediska ceny a požadované kvality pro AČR nejvhodnější. Při rozhodování byly zohledněny i zkušenosti s použitím této techniky v armádách NATO (Velká Británie, Norsko a Dánsko). Obdobné jiné systémy, existující ve světě, jsou z hlediska poměru ceny a dosahovaných technických parametrů ve srovnání s radiolokátorem ARTHUR méně vhodné. Veřejná zakázka na realizaci akce byla zadaná podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Za dodavatele byla vybrána firma Ericsson spol. s r.o., která má výhradní zastoupení výrobce radiolokátoru pro ČR.
Smlouva o dodávce radiolokačního systému ARTHUR byla uzavřena 22. prosince 2004. V současné době je zařazen v operačním používání u dělostřeleckých jednotek.
Co je ARTHUR
ARTHUR je z kategorie pozemních radiolokátorů, které nad horizontem vyhledávají letící dělostřelecké projektily, několik sekund je sledují a následně dokážou rychle a poměrně velmi přesně určit místo, odkud byly vypáleny a také prostor, kam dopadnou. Radiolokátory určují také postavení minometů a dělostřeleckých raketometů. V žádném případě však není schopen sledovat a vyhodnocovat nízkoletící cíle, ani vrtulníky či letadla.
Možnosti systému
Plně autonomní ARTHUR má výklopnou obdélníkovou anténu o rozměru 2,1 x 1,2 metru, která slouží jako vysílací i přijímací. Je umístěna na točně, která umožňuje mechanické natáčení v azimutu, elevaci a automaticky kompenzuje sklon terénu v rozsahu +/- 7 stupňů. Tato výseč je rozdělena na 16 sektorů, přičemž některé z nich může systém ignorovat, čímž šetří výkon a snižuje možnost vlastního odhalení. ARTHUR automaticky zjišťuje, sleduje a určuje druh letících projektilů i v podmínkách elektronického boje nebo při mohutném palebném přepadu. Pracovní dosah radiolokátoru je 2,7 - 40 kilometrů, v režimech do 20, 30 a 40 kilometrů. Vzdálenost pro detekci dělostřeleckých granátů, min či raket je závislá na pozorovacím úhlu, radiální rychlosti a odrazné ploše. Při testech v arabských emirátech ARTHUR detekoval raketu na 42,6 km.
Systém může zachytit až 100 cílů za minutu, přičemž vždy osm cílů současně v módu (režimu) vysoké kapacity vyhledávání a pět cílů v módu (režimu) vysoké přesnosti vyhledávání. ARTHUR je schopen určit postavení zbraní, které je vypálily, a navést na ně vlastní palebné prostředky. Po zahájení odvetné palby je schopen ji koordinovat, protože sleduje "vlastní" projektily v závěrečné fázi jejich letu a následně s vysokou přesností determinuje místo dopadu. Charakteristickou vlastností radiolokátoru je schopnost zjišťování a sledování velmi malých cílů v podmínkách elektronického boje, přičemž eliminuje jak falešné odrazy, tak i například letící ptáky. Vyhodnocené údaje o zjištěných cílech lze přitom v reálném čase předávat pro i ostatním druhům vlastních vojsk, např. letectvu.
Obsluha
Obsluhu tvoří operátor a důstojník taktické situace, v nutných případech zvládne systém i jeden člověk. Informace z radiolokátoru jsou automaticky předávány na příslušné velitelské stanoviště. Přesnost určení postavení střílejícího protivníka závisí především na tom, kolikrát a pod jakým úhlem je letící střela radiolokátorem zachycena.
ARTHUR ve světě
ARTHUR lze v současné době považovat za nejlépe prodávaný systém ve své kategorii. Švédsko disponuje 14, Norsko 12 a Dánsko 8 kusy. Nejnovější typ Mod B používá od roku 2004 britská armáda (4 kusy). Tato verze má taktický dosah prodloužený na 20 km (u dělostřeleckých raket až na 40 km) a řadu dalších vylepšení.
Čtyři systémy ARTHUR si objednalo Řecko a zatím posledním uživatelem se stává ČR, která dostala nejnovější verzi.
ARTHUR v české armádě
Kontrakt, který armáda uzavřela, obsahuje dodání tří souprav radiolokátoru ARTHUR, jedné soupravy výcvikového zařízení, logistické podpory a všech potřebných školení a výcviku odborného personálu AČR. Dodávky budou realizovány v letech 2005 - 2007. Kontrakt v hodnotě více než 1,5 miliardy Kč zahrnuje také náklady na veškerý servis do roku 2009. Souběžně s touto smlouvou byla uzavřena offsetová dohoda, která ČR zaručuje offsetový program ve výši 100% zahraniční dodávky.
Armáda obdržela simulátor pro výcvik obsluh a radiolokátory byly zavedeny do výzbroje 13. dělostřelecké brigády v Jincích.
Nosičem skříňového kontejneru s radiolokátorem se stane terénní nákladní automobil TATRA 4 x 4 v provedení s dělenou snímatelnou horní částí kabiny, což umožní přepravitelnost vzduchem letouny C-130.
Autor Vítězslav Bureš využil materiály z časopisu A report 3/2005 (autor Michal Zdobinský). Informace byly aktualizovány podle pokynů dodavatele a současného stavu využívání radiolokátoru.
Foto: SAAB, Ericsson Microwave Systems a dopisovatelé www.army.cz
Čtěte dále:
Aktualizováno: 5. března 2009
- ARTHUR - Dělostřelecký systém 1. část
Autor: Vítězslav Bureš
- ARTHUR - Dělostřelecký systém 2.část
Autor: Vítězslav Bureš
