Armáda » Struktura » Historie » Generální štáb » Generální štáb 1919 - 2017

Generální štáb 1919 - 2017

Když vznikla v říjnu roku 1918 Československá republika, jedním z kroků, které bylo nezbytné učinit k zajištění její státní suverenity, se stalo vybudování či spíše dotvoření čs. armády. Ač to může znít paradoxně, Československo mělo své vlastní vojsko mnohem dříve, než skutečně vzniklo.

Dne 15. října 1919 oficiálně vznikl Hlavní štáb československé branné moci. Tato událost se přímo váže na aktivity spojené s vytvořením samostatného československého státu a jeho ozbrojených sil.

Předpoklady pro zrod jednotné armády a jejího velení vznikaly v letech 1918 - 1919, v atmosféře neustálených vnitřních i mezinárodních poměrů po první světové válce. Rozpad Rakouska-Uherska a vytváření jeho nástupnických států, jakož i další okolnosti vedly k naší orientaci na západní spojence – zejména na Francii, která měla v té době největší vliv na evropskou politiku.

 

Divizní generál Maurice César Joseph PELLÉ

Dne 4. června 1919, po vojenském neúspěchu ve válce s Maďarskou republikou rad, rozhodl prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenovat nejvyšším vojenským velitelem naší armády náčelníka Francouzské vojenské mise generála M. Pellého. Francouzští důstojníci byli jmenováni i do funkcí zemských velitelů a velitelů některých divizí. Postupně působilo na různých velitelských stupních asi 200 francouzských poddůstojníků, více než 100 důstojníků a 19 generálů, z nichž generálové Maurice Pellé a poté Eugéne Mittelhauser byli prvními náčelníky Hlavního štábu československé branné moci.

 

 

Ministr národní obrany armádní generál Jan Syrový

Velký vliv na vytváření moderní armády našeho státu měl prezident T. G. Masaryk jako vrchní velitel branné moci, a to nejen svým dílem myslitelským, ale také organizátorským. Definoval řadu tezí, které jsou dodnes platné a nadmíru aktuální. Zdůrazňoval, že „věc národa se vybojovává a udržuje součinností zbraní a idejí, jakož i úsilím pracovním“.

V armádě postupně docházelo k stále výraznějšímu prosazování československých zájmů do operačního plánování a to vedlo ke snižování potřeby francouzské mise v našem Hlavním štábu i v armádě. Mezníkem tohoto vývoje byl nástup českého generála J. Syrového do funkce náčelníka Hlavního štábu v roce 1925.

 

Od té doby prošel Hlavní (od roku 1950 Generální) štáb řadou významných přeměn, které byly důsledkem politického vývoje v naší republice i ve světě.

K 1. lednu 1993, po rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky, zákonem České národní rady č. 15/1993 Sb. vznikla Armáda České republiky. Generální štáb AČR řešil úkoly spojené s rozdělením bývalé federativní armády na dvě samostatné formace národních obranných sil a vytvářel armádu zabezpečující obranu a suverenitu nově vzniklé České republiky.

Budova Generálního štábu AČR v Praze - Dejvicích

Generální štáb Armády České republiky, jako orgán pro přímé řízení a velení vojskům, připravil a řídil rozsáhlou reorganizaci armády, která započala 1. července 1993 a vycházela z Koncepce výstavby AČR do roku 1996. Během reorganizace a restrukturalizace došlo ke snížení počtu osob, techniky a jednotek včetně jejich rovnoměrného rozmístění po celém území České republiky. Významně se Generální štáb podílel na přípravě a vysílání českých kontingentů do mírových operací.


Po přijetí České republiky do Severoatlantické aliance v roce 1999 plnil Generální štáb úkoly spojené s integrací armády do struktur NATO. České vojenské jednotky byly začleněny do společných mnohonárodních sil okamžité a rychlé reakce. Postupně se začal budovat systém velení a řízení plně interoperabilní s obdobnými systémy zemí Aliance. Do výcviku vojsk se zavedly standardy používané v silách NATO.

 

Od 1. dubna 2004 je Generální štáb Armády České republiky integrován do struktury Ministerstva obrany ČR.

Adresa:

Generální štáb Armády České republiky
Vítězné nám. 1500/5
160 01 Praha 6 - Dejvice

(kontakty na jednotlivé stupně velení, sekce, odbory a oddělení jsou na příslušných webových stránkách)



2017