Ženisté v Chráněné krajinné oblasti Brdy zlikvidovali téměř deset tisíc kusů munice

Autor: kapitánka Jana Sedláčková, tisková a informační důstojnice 15. ženijního pluku

Vojáci Odřadu pyrotechnické očisty 15. ženijního pluku dokončili pyrotechnickou asanaci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy, kterou prováděli od roku 2012. Prošli území o rozloze 12 703 hektarů a nalezli téměř 10 tisíc kusů nevybuchlé munice.

Ženisté zlikvidovali 9 848 kusů munice

Vojáci Odřadu pyrotechnické očisty 15. ženijního pluku dokončili pyrotechnickou asanaci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy, kterou prováděli od roku 2012. Prošli území o rozloze 12 703 hektarů a nalezli téměř 10 tisíc kusů nevybuchlé munice.

V lednu 2016 došlo ke zrušení vojenského újezdu Brdy, na jehož místě vznikla Chráněná krajinná oblast. Aby tento prostor mohl být po několika desítkách let opět užíván civilním obyvatelstvem, bylo nutné provést pyrotechnickou asanaci území a přijmout opatření k zamezení běžné dostupnosti munice na povrchu. To měly na starosti na čtyři desítky příslušníků Odřadu pyrotechnické očisty 15. ženijního pluku. Denně prošly 15 až 20 hektarů v závislosti na terénu, četnosti nálezů nebo počasí.

Někde prohledávat prostor až do 30 centimetrové hloubky

Pro provedení očisty zrušeného vojenského újezdu Brdy vojáci 15. ženijního pluku využili metodu povrchového sběru munice, kdy v rojnicích za odborného dohledu pyrotechnika systematicky prováděli vizuální kontrolu povrchu terénu. Ve vytipovaných prostorech, zejména na střelnicích a dopadových plochách, prováděli takzvaný hloubkový pyrotechnický průzkum, při němž využívali detektory kovů a místo prohledávali až do 30 centimetrové hloubky.

„Pyrotechnik má k sobě pomocníka, který funguje jako odkrývač detekovaného předmětu. V mnoha případech to byl kus drátu, podkova či plechovka, kterých zde zůstaly po vojácích nepočítaně, ale také nevybuchlá munice, které bylo nalezeno 9 848 kusů,“ vysvětlil jeden z pyrotechniků.

„Z velké části jsme nalézali munici z doby poválečné, kterou používaly armády bývalé Varšavské smlouvy. Nejběžněji se jednalo o dělostřeleckou, raketovou a tankovou munici, ale byla nalezena i německá munice z 2. světové války,“ dodal pyrotechnik.

Cílové dopadové plochy a neprůchodný terén

V CHKO Brdy jsou ovšem nadále lokality, kde nebylo možné pyrotechnický průzkum provést. Na základě pyrotechnického průzkumu bylo vydefinováno šest cílových dopadových ploch, do kterých bylo třeba vzhledem k vysoké kontaminaci nevybuchlé munice či jiných muničních elementů trvale zákazat vstup. Jedná se o Posádkové cvičiště Jince a ochranné pásmo tohoto cvičiště, cílové dopadové plochy Jordán a Tok, prostor bývalé pěchotní střelnice Kolvín, prostory Padrťských rybníků a oblast Přední a Zadní Bahna.

Mimo tyto prostory se v oblasti nachází další těžko přístupné plochy, jako skály, vodní plochy, močály, bahniska, strže zalesněné po náletu, lesní školky apod., které nebylo možné v současné době vyčistit právě z důvodu ztížené přístupnosti.