Ukrajina otevřela své nebe pro česko-švédský pozorovací let

Autor: mjr. Jaroslav Vlček

Ve dnech 4. až 8. listopadu uskutečnila Česká republika společně se Švédskem pozorovací let nad územím Ukrajiny v souladu se Smlouvou o otevřeném nebi.

Čtyřčlenný tým specialistů Armády České republiky se již v neděli 3. listopadu přesunul do Stockholmu a následně do města Uppsala, kde se nachází sídlo švédského týmu zabývajícího se plněním Smlouvy o otevřeném nebi. Český tým doplnil jeden příslušník španělského letectva, na letišti v Uppsale byl pak doplněn o zbývajících deset členů pozorovacího týmu v čele s vedoucím celé mise podplukovníkem Mikaelem Månssonem, který všechny seznámil s plánovanými úkoly.

V dopoledních hodinách v pondělí 4. listopadu odletěla skupina švédským pozorovacím letounem SAAB-340 na Ukrajinu, kde po asi tříhodinovém letu přistál na letišti Borispol nedaleko Kyjeva. V rámci smluvních procedur obdržel pozorovací tým informace o předpovědi počasí na následující tři dny a také poučení o pravidlech řízení letového provozu v ukrajinském vzdušném prostoru. Následně vedoucí doprovodného týmu seznámil všechny přítomné s návrhem časového plánu mise.

V úterý 5. listopadu obdržel pozorovací tým aktuální předpověď počasí, na základě které se vedoucí týmu rozhodl z připravených variant letů vybrat jižní trasu a stanovil termín provedení pozorovacího letu na středu 6. listopadu. Poté předložil vedoucímu doprovodného týmu písemný plán pozorovací mise ke schválení a zároveň ukrajinští představitelé využili svého práva na detailní předletovou inspekci pozorovacího letounu. V rámci inspekce letounu ani při schvalování plánu mise nebyly ukrajinskou stranou zjištěny žádné nedostatky.

Vlastní pozorovací let, který proběhl podle plánu, byl rozdělen na dva úseky v celkové délce 2100 km. Letoun startoval z letiště Borispol, provedl mezipřistání v Oděse kvůli doplnění paliva a pokračoval zpět do Borispolu. V průběhu pozorovacího letu byli na palubě letounu přítomni představitelé Ukrajiny, kteří dohlíželi na dodržování schválené trasy, výšky letu a použití pozorovací aparatury. „V průběhu obou letů bylo pořízeno 138 leteckých snímků a celková úspěšnost snímkování, vzhledem k dobrému počasí ve většině zájmových oblastí, dosáhla cca 90 %,“ konstatoval vedoucí českého týmu podplukovník Vladimír Šupšak z odboru kontroly odzbrojení, Ředitelství zahraničních aktivit, který zároveň působil jako zástupce vedoucího pozorovacího týmu.

Mise byla ukončena v pátek 8. listopadu, kdy se společný pozorovací tým vrátil na leteckou základnu Uppsala. Na zpáteční cestu se k pozorovatelům připojil představitel Ukrajiny s úkolem dohlížet na vyvolávání exponovaného leteckého filmu, které probíhalo následující den ve speciální fotolaboratoři na uvedené základně. Švédsku náleží originál filmu a ČR s Ukrajinou kopie.

Český tým se vrátil zpět do vlasti v neděli 10. listopadu v odpoledních hodinách. „Pozorovací mise proběhla podle plánu a bez jakýchkoli problémů. Ukrajina splnila všechny své závazky vyplývající ze Smlouvy o otevřeném nebi,“ dodal na závěr vedoucí českého týmu.

  • Smlouva o otevřeném nebi byla podepsána již v roce 1992, ale z důvodu ratifikačního procesu vstoupila v platnost až 1. ledna 2002. Tehdejší Česká a Slovenská federativní republika byla po Kanadě druhou zemí, která Smlouvu ratifikovala. Smlouva umožňuje provádět pozorovací lety nad územím jiných smluvních států, během kterých je povoleno letecké snímkování celého území, včetně tzv. rizikových a zakázaných prostorů, a všech strategicky významných vojenských i civilních objektů. Tím smlouva významně přispívá k posílení mezinárodní důvěry a bezpečnosti. Smlouva má v současné době 34 členských států převážně z Evropy a Severní Ameriky. Pozorovací lety mohou provádět pouze k tomuto účelu certifikované letouny. Ne každá země takovým letounem disponuje, a proto se běžně provádí společné pozorovací lety za účasti dvou, ale i více států, které následně sdílejí finanční náklady na provedení takových letů. Přestože má ČR právo provést každý rok čtyři pozorovací lety, uskutečňuje zpravidla pouze dva. První nad Ruskou federací společně s USA a druhý nad Ukrajinou, dříve ve spolupráci se Španělskem a v letošním roce poprvé se Švédskem. ČR má na druhé straně povinnost přijmout na svém území maximálně čtyři pozorovací lety.