Testy neprokázaly konstrukční vadu útočných pušek

Autor: (oha)

Vojáci a zástupci České zbrojovky Uherský Brod na Libavé minulý týden testovali vybraných 16 kusů útočných pušek CZ 805 BREN, u nichž se v Afghánistánu vyskytly závady. Ze zbraní se vystřílelo sedm tisíc nábojů, před použitím se prolévaly vodou i zasypávaly pískem. Výsledek? Zkouška neodhalila vady v konstrukci ani v nevyhovující munici.

Odpověď na to, proč některé útočné pušky v afghánské misi selhaly, přijel do výcvikového prostoru hledat také ředitel sekce vyzbrojování plukovník Pavel Bulant. „Sešli jsme se zde, abychom zbraně prověřili ve všech možných podmínkách a stupních zatížení. Snažte se ji dostat až na hranici jejich možností,“ řekl před zahájením zkoušek, které armáda uspořádala z jediného důvodu – závady vyvolat a zjistit tak příčinu poruch.

Selhání přitom mohlo způsobit prakticky cokoliv – od konstrukční vady, problémové munice až po špatnou obsluhu nebo údržbu zbraně. Všechny tyto scénáře se vojáci spolu s dodavatelem snažili během testů simulovat.

Při první zkoušce z celkových šesti se zjišťovalo, zda se během střelby nemění kadence. Z pěti pušek vyšly bez jediné závady dohromady tři tisíce nábojů. Dále se zkoušelo, jaké nadměrné zatížení v krátké době snese. „Máme tu pět pušek, z každé vystřelíme 570 nábojů bez průběžného čištění či mazání zbraně, takže zkouška to bude opravdu náročná,“ uvedl Bedřich Vašků ze sekce vyzbrojování.

Na dalším stanovišti se zbraně nejdříve prolévaly vodou, pak zasypávaly pískem a nakonec kropily i prášily zároveň. Právě poslední zkouška dala puškám nejvíc "zabrat", přesto střílely bez větších problémů. „Toto testování není podle žádných norem, chtěli jsme navodit ty nejhorší podmínky, které mohou nastat. Písek byl například daleko hrubší než při kontrolních zkouškách, kterými osmsetpětky procházely,“ doplnil Vašků.

Naposledy vojáci zbraně rozebírali a hodnotili stupeň jejich znečištění. Shodně konstatovali, že po jednotlivých zkouškách nedošlo k nadměrnému znečištění zbraní a k závadám funkčnosti.

Jak se zbraň chovala při extrémním znečištění, ocenil desátník Jan Mareš z bechyňského útvaru. „Když ji kolega zasypával pískem, věřil jsem, že možná vystřelí první ránu. Jsem mile překvapený tím, co nastřílela a jak funguje,“ hodnotil výsledek.

Během zkoušek vojáci používali dva druhy munice – domácí Sellier a Bellot a litevskou, kterou resort pořídil přes alianční agenturu NAMSA. Celkem vystříleli sedm tisíc nábojů.

Výsledek testování prokázal, že závady, které se na zbraních objevily, nezpůsobila konstrukční vada ani nevyhovující munice. Podle Pavla Bulanta by bylo pro srovnání zajímavé zjistit, jak vypadala geneze zavádění jejího předchůdce – samopalu vzor 58 – a jak dlouho trvalo jeho „vyladění“ (článek o vývoji Sa-58 najdete v příloze).

Ke všem připomínkám, které vojáci dosud vznesli, se už vyjádřil výrobce. "Naprosté většině závad lze předejít doplněním návodů k obsluze a opakovaným proškolením zbrojířů a obsluh zbraní. V některých případech je kritizováno technické řešení příslušenství, které bylo ve vojskových zkouškách požadováno a odzkoušeno. Dodavatel nabídne nové technické řešení dle nejnovějších požadavků," uvedl Bedřich Vašků s tím, že vadné dílčí komponenty příslušenství, například zlomené spony, či součástky čištění, dodavatel na vlastní náklady vymění a současně provede preventivní prohlídky všech zbraní, aby se v budoucnu předešlo případným potížím při střelbě.