Saber Junction II: začíná závěrečná etapa

Autor: Vladimír Marek

Ve Společném mezinárodním výcvikovém centru Ozbrojených sil USA v německém Hohenfelsu vrcholí mezinárodní cvičení Saber Junction II závěrečnou etapou. Cvičení se účastní deset států NATO a aliančního programu spolupráce Partnerství pro mír. Za Armádu České republiku se do něj zapojilo téměř 590 českých vojáků se 120 kusy vojenské techniky.

„Nyní přecházíme do poslední fáze cvičení, kterou celá záležitost vyvrcholí. Od americké 173. výsadkové brigády, jejíž jsme součástí, jsme dostali rozkaz, na základě kterého jsme se rozmístili v operačním prostoru. Je nás zde téměř šest set a máme těžkou bojovou techniku. Představujeme tedy hlavní bojovou sílu této brigády, proto nám také byl přidělen úkol zaujmout obranu v nejobtížnější oblasti provincie,“ upozorňuje velitel českého 72. praporního úkolového uskupení podplukovník Martin Botík. „V prostoru předpokládaného směrování hlavního útoku jsme soustředili dvě mechanizované roty posílené tanky, dělostřelectvem a letectvem. Domníváme se, že se protivník pokusí prolomit obranu právě v tomto koridoru. V minulých dnech jsme již měli příležitost se s ním střetnout. Víme, že je velice mobilní a pohyblivý. Proto jsme se snažili koncipovat naši obranu manévrovým způsobem tak, abychom mu při postupu do hloubky způsobovali co největší ztráty.“

Na jednom z vyvýšených míst výcvikového centra naši vojáci již budují hlavní místo velení. „Přesunuli jsme se sem v ranních hodinách. Bylo potřeba postavit stany a zřídit komunikační uzly tak, abychom měli spojení jak s nadřízeným stupněm, tedy brigádou, tak i podřízenými jednotkami. Kromě toho musíme průběžně zajišťovat plánování operace,“ vysvětluje zástupce velitele praporního úkolového uskupení major Martin Hajduch. „V následujících hodinách a dnech budeme z tohoto prostoru řídit zajišťování obrany praporu, vedení obranného boje a v poslední fázi, pokud se nám to podaří, bychom rádi přešli do protiútoku.“

Hlavní osobou zodpovědnou za zabezpečení komunikačně informační podpory je zástupce náčelníka skupiny KIS 7. mechanizované brigády kapitán Marek Koutný. „Naším úkolem zde je zajistit komplexní spojení všemi prostředky. Tedy jak prostřednictvím radiokomunikace, datové komunikace. Pohybujeme se v mezinárodní prostředí, takže musíme spojení organizovat jak na národní úrovni, tak i na mezinárodní. Kromě radiového a datového spojení nám zde pomáhají Američané zajišťovat ještě satelitní spojení a napojení do datových systémů americké armády,“ vysvětluje. „Setkáváme se zde s velice členitým terénem, což je noční můra pro každého spojaře. Navíc v tomto prostoru působí spousta techniky, hodně armád. Takže dochází k vzájemnému rušení těchto prostředků. Tohle všechno jsme museli zohlednit při výběru místa velení.“

V Hohenfelsu jsou všichni vojáci a technika vybaveni simulačními soubojovými systémy MILES. Ty jsou umístěny i na bojových vozidlech pěchoty BVP-2, tancích T-72 M4 CZ a samohybných houfnicích DANA. Veškeré informace z nich jsou svedeny do řídícího centra. Díky tomu je možné průběžně vyhodnocovat nejen efektivitu plánování, ale především samotný průběh bojů. Zasažený voják či technika nemohou dále pokračovat v nasazení. Vizuálně to znázorní okamžitým přerušením boje a zvednutím paže, v případě techniky pak hlavně.

„Zatím ještě nikdo v naší armádě neměl možnost cvičit v takto širokém měřítku s těmito simulačními systémy. Je to skutečně mimořádně velké cvičení nejen pro naši brigádu, ale pro celou naši armádu. Naposledy jsme se něčeho tak rozsáhlého měli možnost účastnit někdy v roce 2006. Je to obrovská příležitost pro všechny, ověřit si své činnosti stejně reálně, jako by se jednalo o skutečný boj. Není zde nikdo, kdo by nesehrával jistou roli. Všechno je naprosto reálně simulované, a to od bojových činností až po sběr raněných či zavážení pohonných hmot do prostoru,“ dodává na závěr podplukovník Botík.