Před 122 lety se narodil generál Josef Churavý, významná postava druhého odboje

Autor: Michal Voska

V budově bývalého Vojenského zeměpisného ústavu a současného Vojenského historického ústavu v Praze Bubenči se dnes u příležitosti 122. výročí narození generála Josefa Churavého uskutečnil slavnostní pietní akt.

Pocta generálovi Churavému

Pocta generálovi Churavému

Památce tohoto významného představitele druhoválečného odboje se přišli poklonit nejen členové rodiny generála Churavého a zástupci Sdružení přátel vojenské zeměpisné služby, ale také ředitel Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu podplukovník Jan Marša a další hosté.

„Dnem 30. června 2013 propůjčil prezident republiky jméno generála Josefa Churavého našemu Vojenskému geografickému a hydrometeorologickému úřadu. Zejména v posledním období tak bylo o panu generálovi napsáno a řečeno mnohé. Proto se domnívám, že právě v dnešní den, spíše než dlouhý proslov, je namístě tichá vzpomínka na vlastence, statečného a slušného člověka, který věděl, co je v životě opravdu podstatné a důležité. A podle toho také konal. To je dodnes inspirativní odkaz pana generála,“ zdůraznil podplukovník Marša.

„Dnes uplynulo 122 let od narození mého dědečka Josefa Churavého. Jeho rodiče tehdy netušili, že tento 27. říjen o 24 let později bude předvečerem slavného 28. října 1918, který si zítra připomeneme jako státní svátek Den vzniku samostatného Československého státu. Propátráme-li podrobněji některé milníky Josefova života, zjistíme, že měsíc říjen hrál téměř magickou ba přímo osudovou roli,“ řekl při této příležitosti generálův vnuk Mojmír Churavý.


Generál Churavý

Josef Churavý se narodil 27. 10. 1894 v Olomouci. Po vypuknutí první světové války absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze a s pěším plukem 95 odešel v srpnu 1915 na ruskou frontu. Zde se již po dvou měsících dostal do zajetí.

V listopadu 1917 se přihlásil do legií. Po prezentaci u 2. čs. záložního pluku v Borispolu byl zařazen k 1. čs. dělostřelecké brigádě. S ní se účastnil bojů proti bolševikům na nikolajevské frontě. Později sloužil jako velitel čety a baterie u 1. čs. těžkého dělostřeleckého divizionu v Irkutsku. Počátkem června 1919 nastoupil jako učitel do dělostřeleckého oddělení důstojnické školy v Sljuďance. S ní se také v únoru 1920 vrátil v hodnosti poručíka do vlasti.

Rozhodl se pro vojenskou kariéru, a tak byl hned po repatriační dovolené v dubnu 1920 přidělen na Hlavní štáb v Praze, na III. oddělení, jako konceptní důstojník výcvikové skupiny. V srpnu 1931 byl ustanoven pomocníkem učitele dělostřelecké taktiky v kurzu pro vyšší velitele v Praze. Ještě ten samý rok se však vrátil opět na Válečnou školu, tentokrát ale již jako pedagog a profesor taktiky dělostřelectva. Tento předmět vyučoval externě i poté, co působil na Vojenském zeměpisném ústavu.

Po okupaci zbytku Československa německou armádou se mu podařilo prosadit, že byl společně s celým Vojenským zeměpisným ústavem přeřazen pod ministerstvo vnitra. V této době také plukovník Churavý společně se svými spolupracovníky ukryl na různých místech po Praze dvacet pět nákladních aut přístrojů, elaborátů a dalšího důležitého materiálu. Takto rozsáhlá akce však byla nakonec prozrazena. Ke konci roku 1939 museli bývalí vojenští geografové opustit budovu ústavu v Praze - Dejvicích a předat ji i s inventářem Německému kartografickému ústavu. Malý inventář tak velkého ústavu vyvolal při předávání u Němců pochopitelně podezření. Začátkem února 1940 byl zatčen bývalý velitel VZÚ plukovník Čermák a řada dalších příslušníků ústavu. Značná část ukrytého materiálu byla objevena.

Plukovníka Churavého se ale podařilo včas varovat. S nasazením všech sil unikl zatčení a přešel do ilegality. V nepřítomnosti byl v červenci 1940 německým vojenským polním soudem odsouzen za ukrývání materiálu zeměpisného ústavu, nevěrnost a sabotáž k trestu smrti. Během svého pobytu v ilegalitě se velice aktivně zapojil do činnosti druhé garnitury vojenské odbojové organizace Obrana národa. Plukovník gšt. Churavý se v té době podílel na formování jednotného programu domácího odboje, spolupracoval s hlavní postavou tzv. Tří králů, se štábním kapitánem Morávkem, a měl dokonce kontakty na hlavní zdroj důležitých informací, na agenta A-54. Zapojil se do organizování sabotáží a zajišťoval ubytování pro parašutisty z Velké Británie. Obstaráváním radiotelegrafistů a náhradních součástek pak pomáhal budovat a udržovat spojení se zahraniční centrálou. Pro tu opatřoval i tajné informace.

Vinou zrady se ale nakonec dostal do léčky a gestapo ho 9. 10. 1941 zatklo v Praze na nábřeží Na Františku. Věznilo ho v Pečkárně, kde ho také podrobilo těm nejbrutálnějším výslechovým metodám. V době heydrichiády, 30. června 1942, byl již podruhé odsouzen k trestu smrti. Ještě téhož dne večer ho Němci společně s podplukovníkem Josefem Mašínem a jeho spolupracovníky zastřelili na kobyliské střelnici. Nemalým represáliím byla po celou dobu války vystavena i jeho rodina. Po válce byl Josef Churavý in memoriam povýšen na brigádního generála.