Potomci válečného hrdiny Josefa Ocelky si prohlédli letoun nesoucí jméno jejich předka

Autor: kpt. Mgr. Zuzana Špačková

Letecká základna ve Kbelích hostila v sobotu 25. listopadu neobvyklou návštěvu z Brna. Desetičlenný rod, potomci slavného válečného hrdiny generálmajora Josefa Ocelky, DFC, navštívili leteckou základnu a prohlédli si letoun Airbus A-319 CJ, který nese právě jméno slavného velitele 311. československé bombardovací perutě Britského královského letectva (RAF) Josefa Ocelky.

Potomci válečného hrdiny Josefa Ocelky si prohlédli letoun nesoucí jméno jejich předka

„Nedávno jsme s manželkou zhlédli výstavu Rytíři nebes o československých letcích, kteří sloužili za druhé světové války v Britském královském letectvu. Tady jsme narazili na zástupce současných vzdušných sil a pochopitelně řeč přišla na mého otce. Vím, že letoun Airbus A-319 CJ s trupovým číslem 3085 nese jméno mého tatínka. Vyslovili jsme přání letadlo si prohlédnout a během pár dnů volali z kbelské základny. To bylo milé překvapení. Trvalo sice pár týdnů, než jsme zvolili termín, aby se sešlo co nejvíce Ocelků a letoun nebyl někde ve světě, ale to čekání rozhodně stálo za to,“ sdělil s úsměvem Igor Ocelka, syn slavného letce.

Rodina slavného pilota strávila na letecké základně několik hodin. Letectví jim všem nejspíše koluje v krvi, neboť nejenže díky moderní technice sledují, kde se letoun křtěný po jejich předkovi zrovna nachází, ale co se vědomostí a znalostí letecké techniky týče, nelze nikoho z rodiny považovat za laika. Alespoň konverzace s technickým personálem, který celou delegaci doprovázel, tomu nasvědčovala.

„Pokaždé, když vystupuji z letadla, pohladím jej a popřeji krásný další let. Ať se i tobě na nebi daří, táto!,“ opouštěl letoun syn slavného letce a v očích se mu leskly slzy.


Generálmajor in memoriam Josef Ocelka, DFC

  • Třetí československý velitel bombardovací „Třistajedenáctky“ patřil k největším postavám československého letectva 2. světové války doslova i obrazně. 
  • Pocházel z Lipníku nad Bečvou - Nového Dvoru, kde se 12. března 1909 narodil. Po maturitě vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích, profesionální vojenskou kariéru zahájil jako velitel čety horského praporu v Ružomberku. 
  • Po okupaci Československa odešel v červenci 1939 do zahraničí. Z Polska se dostal do Francie, kde podepsal pětiletou službu v cizinecké legii. Po porážce Francie zamířil do Velké Británie, kde byl jedním ze zakládajících příslušníků 311. čs. bombardovací perutě. Z celé perutě nalétal nejvíce operačních hodin, celkem 224. 
  • Svůj poslední operační let uskutečnil v lednu 1942. Zemřel 21. července 1942 nešťastnou náhodou. K tragické havárii W/C Josefa Ocelky došlo ráno na letišti Brize Norton, kde se u zdejší 6. Maintenance Unit seznamoval s různými typy vícemotorových letounů. Při zkušebním letu na dvoumotorovém Beaufortu Mk.II DD938 totiž krátce po startu zachytil křídlem o střechu hangáru a zřítil se. On i dva civilní zaměstnanci, kteří se nacházeli na palubě, byli na místě mrtvi. Byl pohřben 25. července 1942 se všemi vojenskými poctami na hřbitově v Brookwoodu. Jeho hrob číslo 24-B-8 leží v oddělení RAF. 
  • In memoriam byl povýšen nejprve na majora, po válce na podplukovníka a po roce 1989 na generálmajora. Byl jedním z našich nejstatečnějších příslušníků bombardovacího letectva, získal britský Záslužný letecký kříž (DFC). 
  • Kromě DFC jej odměnila pochopitelně i československá exilová vláda, a to čtyřikrát udělením Československého válečného kříže, dále Československou medailí Za chrabrost, in memoriam též Československou medailí Za zásluhy I. st., Pamětní medailí Československé zahraniční armády (se štítky F a VB), k nimž pak přibyly i britská Air Crew Europe Star a War Medal.