Armáda » Informační servis » Zpravodajství » Novým vrchním praporčíkem Armády České republiky je zkušený voják

Novým vrchním praporčíkem Armády České republiky je zkušený voják

6.9.2011 • Nadpraporčík Petr Seifert je vojákem české armády, nepočítáme-li školu, devatenáctým rokem. Lze tedy tvrdit, že je zkušeným praktikem, který jde za myšlenkou důležitosti praporčického sboru s nefalšovaným odhodláním.

V průběhu jeho vojenské kariéry sloužil u několika útvarů AČR, zúčastnil se zahraniční mise v iráckém Bagdádu, kde ve štábu mezinárodních sil pomáhal s výcvikem místních vojáků a také absolvoval prestižní poddůstojnické kurzy v zahraničí.

Rozhodnutí zastávat místo vrchního praporčíka na Generálním štábu Armády České republiky nebylo pro něho vůbec jednoduché. Sám k tomu v době, kdy převzal funkci a nebyl ještě oficiálně ustanoven, říká:

„Přibližně v polovině mého studia v US Army Sergeants Major Academy jsem byl osloven zástupcem náčelníka Generálního štábu, zda bych nechtěl poté, co odejde do zahraničí dosavadní vrchní praporčík - štábní praporčík Miroslav Švadlena, přejít do Prahy na tento post a převzít zodpovědnost za další rozvoj mužstva, poddůstojnického a praporčického sboru AČR. Do té doby jsem jako vrchní praporčík zastupoval příslušníky mužstva, poddůstojnického a praporčického sboru na Velitelství sil podpory v Brandýse - Staré Boleslavi poté, co jsem nasbíral zkušenosti jako vrchní praporčík u dnes již neexistující Výcvikové základny ve Vyškově. Popravdě řečeno, nikdy jsem si nemyslel, že bych mohl být vybrán za vrchního praporčíka AČR a před oslovením zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR jsem zvažoval řadu možností jak dále naložit se svojí kariérou, včetně ukončení kariéry vojáka z povolání.“

Poté ale rychle doplní, že u něho převážil jistý pocit odpovědnosti, protože mít možnost něco udělat pro zlepšení situace vojáků a uplatnit své nabyté zkušenosti a poznatky, to nelze přece odmítnout.

Do budovy na pražském „Kulaťáku“, jak místní přezdívají Vítěznému náměstí v Praze 6, přišel s předsevzetím, že se chce zapojit a hlavně pokusit se maximálně ovlivnit tvorbu kariérního řádu.

„Problémy se až tak moc nemění. Spíše přetrvávají. Pokud budu mluvit o kategorii vrchních praporčíků, chtěl bych pomoci s jejich institucionalizací, protože vrchní praporčíci sice jsou, mají i tabulky, ale de iure vlastně neexistují. Pokud se týká mužstva a poddůstojníků, chtěl bych přispět k tomu, aby si udrželi aspoň dosavadní standard a nedostávali se do existenčních problémů.“

Svěřil se s se svým předsevzetím nový vrchní praporčík, který se má stát, jak se říká, pravou rukou náčelníka Generálního štábu pro otázky spojené s nejnižším velitelským sborem, ale i prostých vojáků. Nadpraporčík Seifert přiznává, že pokud si chce troufnout na splnění těchto předsevzetí bude třeba vykonat ještě hodně práce.

Uvědomuje si nutnost společné blízké spolupráce s vrchními a vedoucími praporčíky AČR a naslouchání ostatním příslušníkům mužstva, poddůstojnického a praporčického sboru. Podle Seiferta je také důležité vybudování důvěry a vzájemného respektu s velením AČR a jednotek AČR, s jejichž představiteli se nebude potkávat prý jen na chodbách pražských ministerských budov, ale také v terénu, při výcviku vojsk.

„Tahle práce je založena na velmi dobrých pracovních vztazích s nadřízenými. Vzájemná oboustranná komunikace je základem pro vzájemnou důvěru a loajalitu. Velice důležitá je pro vrchního praporčíka podpora jeho velitele a případné delegování některých jeho pravomocí na vrchního praporčíka. Bez toho to nejde a mým úkolem bude přesvědčit nadřízené nejen o tom, aby mě vyslechli, ale aby měli i pochopení pro realizaci návrhů, které získám mezi vojenskou veřejností, zkrátka, aby pomohli tam, kde mě svěřené kompetence nestačí,“ svěřil se nadpraporčík Petr Seifert.

Plánuje, že chce změnit dosavadní systém přímé volby vrchních praporčíků v útvarech, protože je nejen přežitý, dá se zneužít, ale zejména není v souladu s jeho představou kariérního řádu pro příslušníky praporčického sboru AČR.

Předsevzal si, že se bude setkávat s vrchními praporčíky operačních velitelství aspoň jedenkrát do měsíce při poradách a jednou za čtvrt roku jsou už naplánována dvou až třídenní zaměstnání s vrchními praporčíky brigád k výměně poznatků a zkušeností a společné práci na aktuálních problémech, které tíží příslušníky mužstva, poddůstojnického a praporčického sboru AČR.

V rámci nového kariérního řádu by do budoucna, tak jako je to na Západě, měli být vrchními praporčíky - pomocníky velitelů, ti nejzkušenější a nejlepší z nejlepších vojáků a vůbec prý nebude vadit, že mnohdy budou také těmi nejstaršími v útvarech a zařízeních české armády.

Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.


Fotogalerie
  • Nadpraporčík Petr Seifert ve své nové kanceláři na Generálním štábu AČR Nadpraporčík Petr Seifert ve své nové kanceláři na Generálním štábu AČR Nadpraporčík Petr Seifert ve své…

Autor: Miroslav Šindelář