Nákaza 2017 prověřila spolupráci vojenských i státních veterinářů v Boleticích

Autor: kapitánka Lada Ferkálová, Agentura vojenského zdravotnictví

Příslušníci Veterinárního ústavu Hlučín společně s dalšími odborníky vojenské veterinární služby a Státní veterinární správy (SVS) se od 19. a 22. června ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice zapojili do cvičení „Nákaza 2017“. Během cvičení si vojenští i úřední veterináři vyzkoušeli, jak jsou po teoretické a fyzické stránce připraveni spolupracovat v případě, že se v tuzemských chovech objeví podezření na nebezpečné nákazy, jako jsou slintavka a kulhavka (SLAK), ptačí chřipka nebo africký mor prasat.

Nákaza 2017 prověřila spolupráci vojenských i státních veterinářů v Boleticích

Výjimečnost, ale také důležitost cvičení, které se z důvodu pravidelné spolupráce vojenských a úředních veterinářů opakuje každý rok, potvrdila i účast ředitele sekce podpory Ministerstva obrany generálmajora Jaromíra Zůny a ředitele Agentury vojenského zdravotnictví brigádního generála Zoltána Bubeníka.

Během teoretické části výcviku byli veterinární experti informováni o aktuální legislativě upravující problematiku nákaz a přítomné také seznámili s aktuální nákazovou situací v České republice i zahraničí. V příspěvcích se věnovali mimo jiné platným pohotovostním plánům na zdolávání nebezpečných nákaz a podělili se o čerstvé zkušenosti ze zdolávání ohnisek ptačí chřipky v letošním roce.

Představili vybavení

V praktické části vojenští a úřední veterináři představili své vybavení a postupy. Zástupci veterinární služby AČR ukázali vybavení polní veterinární nemocnice, linku pro dekontaminaci zvířat či osob a další prostředky. Příslušníci Vojenského veterinárního ústavu prezentovali mobilní polní mikrobiologickou laboratoř. Díky tomuto vybavení jsou specialisté v případě řešení vážné nákazy v ČR, ale také v rámci nasazení NATO NRF sil rychlé reakce připraveni zasáhnout kdekoliv ve světě.

„Nákazová situace v ČR je z dlouhodobého hlediska dobrá a to i ve srovnání s řadou jiných evropských zemí. Jak jsme se však mohli přesvědčit na začátku letošního roku, kdy území našeho státu zasáhla vlna vysocepatogenní ptačí chřipky, dobrá nákazová situace není samozřejmou věcí,“ uvedl ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat SVS Petr Šatrán.

Jeho slova potvrdil i ředitel Vojenského veterinárního ústavu plukovník Vladimír Žákovčík, „Také vojenští veterináři se pravidelně zapojují do ochrany veřejného zdraví, nejinak tomu bylo i v případě této epidemie ptačí chřipky. Pochopitelně všechny získané zkušenosti jsme aplikovali do zefektivnění používaných postupů a také pro nás byly podmětem pro obnovu některého vybavení,“ dodal Žákovčík

Odborníci jsou na nákazy připraveni

Jedinečnost tohoto cvičení ocenil během návštěvy také generál Jaromír Zůna. „Agentura vojenského zdravotnictví a vojenská veterinární služba se opravdu mají čím pochlubit, a to zejména skvěle připravenými odborníky, unikátním vybavením a materiálem. My na ni můžeme být hrdí a rozhodně ji budeme nadále rozvíjet,“ ujistil účastníky generál Zůna. „Rád bych poděkoval také lidem, kteří stojí v jejím čele a kteří toto cvičení organizovali, protože je vidět, že svou práci dělají s velkým zapálením,“ dodal.

Generál Zoltán Bubeník zase vyzdvihl možnost společné spolupráce jak veterinárních tak humánních lékařů a mikrobiologů. „V současné době není možné od sebe veterinární medicínu a péči o lidské zdraví zcela oddělit. To si zde můžeme prakticky vyzkoušet právě díky zapojení specialistů z polních nemocnic, Vojenského zdravotního ústavu či Centra biologické ochrany,“ vysvětlil generál Bubeník.

Vojenskou veterinární službu si veřejnost obvykle spojuje s péčí o vojenské služební psy. Práce vojenských veterinářů se však dotýká nejen každého z příslušníků Armády ČR, ale dokonce všech obyvatel České republiky. Mimo služební psy se starají také o dravce využívané k ochraně letišť nebo třeba divokou zvěř žijící ve výcvikových prostorech. Pochopitelně se také věnují pravidelnému testování potravin, které putují do vojenských jídelen. Protože jsou součástí státního veterinárního systému, sklízí úspěchy také v civilním prostoru. Jako prvním se jimpodařilo detekovat kuřecí maso z Brazílie infikované nebezpečnou salmonelou, které se objevilo na pultech českých obchodů.