Na likvidaci ohnisek ptačí chřipky se podíleli vojenští veterináři, zásah byl bezproblémový

Autor: kapitánka Lada Ferkálová, Agentura vojenského zdravotnictví

Ve středu 11. ledna v odpoledních hodinách bylo zlikvidováno poslední z pěti ohnisek výskytu ptačí chřipky na území České republiky. Na jejich likvidaci se od soboty 7. ledna podíleli také vojenští veterináři.

Příprava na činnost v terénu

Příprava na činnost v terénu

Zásahová skupina ve složení dva veterinární lékaři, veterinární technik a řidič působila v oblasti výskytu ptačí chřipky v Moravském Krumlově a okolí a také v Ivančicích. Vojáci pracovali v týmech společně se zaměstnanci Státní veterinární správy, příslušníky Hasičského záchranného sboru a Sboru dobrovolných hasičů, Městské policie, Policie České republiky a také zaměstnanci městských a obecních úřadů.

Vojáci krizové situace pravidelně procvičují

Ptačí chřipka se na území České republiky vyskytla oficiálně poprvé v roce 2006, v roce 2007 byla poprvé detekována u zemědělského chovu ptactva. Vzhledem k předchozím zkušenostem bylo možné aktuální situaci zvládnout bez závažnějších komplikací. Vojenští veterináři jsou v rámci Integrovaného záchranného systému ČR trvale připraveni plnit úkoly ve prospěch Státní veterinární správy. Na základě uzavřených meziresortních dohod jsou vyčleňováni k řešení krizových situací veterinárního charakteru na území ČR. „Se všemi prvky IZS jsme dlouhodobě ve velice úzkém kontaktu. Vznik takovýchto krizových situaci pravidelně procvičujeme například na společném cvičení „Nákaza“, které nám umožňuje intenzivní výměnu znalostí a dovedností a také sladění technik a postupů, které používáme,“ vysvětlil ředitel Vojenského veterinárního ústavu Hlučín plukovník Vladimír Žákovčík. Současně vysvětlil, že aktuální vývoj na území České republiky není možné předpovídat zejména s ohledem na migrační vlny ptactva, které mají vliv na další šíření ptačí chřipky nejen u nás, ale i v zahraničí.

Vojáci si pochvalují skvělou spolupráci s hasiči a policií

Pro velitele Vojenské veterinární skupiny kapitána Libora Tichého a jeho tým to bylo první nasazení tohoto typu. „Samotná veterinární činnost probíhala bez problémů a díky skvělé spolupráci s hasiči a policií byla relativně bezproblémová i komunikace s místními občany,“ vyzdvihl doktor Tichý. „Pravděpodobně největší komplikací, které jsme museli čelit, byly náročné klimatické podmínky,“ dodává doktor Tichý. Na území celé České republiky v té době panovaly arktické mrazy a nebylo výjimkou, že i na jižní Moravě rtuť teploměru atakovala 20 stupňů pod nulou. Právě teploty ztěžovaly práci veterinářů snad nejvíc. Po celou dobu bylo nutné dodržovat velice přísná pravidla, což mimo jiné znamenalo pracovat ve speciálních oblecích s respirátory ve třech vrstvách gumových rukavic. Situace byla často náročná i z lidského hlediska a veterináři se nevyhnuli ani emotivním momentům při likvidaci chovů, kterým se někteří občané věnovali i desítky let.