Kurz CLS vychází z poskytování první pomoci v zahraničních operacích

Autor: npor. Radek Hampl

Od listopadu 2011 působí u 71. mechanizovaného praporu v Hranicích akreditované výukové centrum CLS (combat live saver), které cvičí vojáky k poskytování první pomoci v polních podmínkách. V uplynulém týdnu byl ukončen další z letošních certifikovaných kurzů.

„Tento rok je výjimečný. Běžně pořádáme šest kurzů za rok, avšak letos jsme vyhověli mimořádným požadavkům ostatních útvarů a rozšířili kapacitu na osm kurzů, což je však naše maximum. Dále jsme oblékli kurz do nového kabátu,“ uvádí odborný garant kurzu nadrotmistr Dušan Cigánik. A co je nového?

Praktický nácvik - ošetření zraněných a příprava na transport

Praktický nácvik - ošetření zraněných a příprava na transport

Dle nejnovější protokolů Tactical Combat Casualty Care a zkušeností nabytých v zahraničních operacích centrum sladilo výuku všech instruktorů CLS a aktualizovalo výukové materiály. „není nic horšího, než rozdílný výklad dané problematiky námi, instruktory, či nezáživná výuka. Proto jsme zapracovali na obsahu kurzu a začlenili do něho ještě více praktických cvičení,“ vysvětluje zdravotnický záchranář rotmistr Michal Pluhař.

Simulační trenažéry i pitva

První týden se teoretická výuka prolínala s praktickým nácvikem všech procedur na simulačních trenažérech. Účastnici kurzu přihlíželi také zdravotní pitvě v Ústavu soudního lékařství a medicínského práva Fakultní nemocnice Olomouc. Zde mohl MUDr. Martin Dobiáš demonstrovat stavbu lidského těla, uložení vnitřních orgánů a účinky mechanické síly na lidský organismus. K tomu posloužilo tělo zemřelého po mnohočetném traumatu.

Druhý týden šlo takzvaně do „tuhého“. Vojáci všechny poznatky aplikovali během praktických nácviků v různých situacích. Nechybělo ošetřování pod palbou za pomocí airsoftových zbraní, vyprošťování z budov či vozidel, třídění většího počtu raněných, ošetřování ve stísněných podmínkách či tmě za pomocí nočního vidění.

Výcvik byl zakončen ve čtvrtek, kdy se vojáci nejprve během přesunuli na 2,5 km vzdálené cvičiště. Zde poté museli vyhledat raněné, poskytnout ošetření a přivolat vzdušný odsunový prostředek. Jak uvádí jeden z instruktorů rotmistr František Lhotský: „ Myslím, že jsme kurz opět posunuli správným směrem a také my se díky součinnosti s ostatními jednotkami, například díky vstřícnému přístupu létajícího personálu 22. základny vrtulníkového letectva, stále něco nového dozvídáme.“

Náročný kurz úspěšně zakončí jen polovina

Kurz byl jako vždy velmi dobře připraven a organizován, což potvrdili sami jeho absolventi, kteří nešetřili slovy uznání. Nicméně průměrná 50 – 60 % úspěšnost kurzu vypovídá o jeho náročnosti. „Ta je ale nezbytná, protože rychlým a maximálně účinným ošetřením závažných poranění v poli lze výrazně minimalizovat ztráty,“ vyslovil své poděkování personálu obvaziště útvaru zástupce velitele praporu major Roman Ondroušek.