Armáda » Informační servis » Zpravodajství » Důvody pro zrušení VÚ Brdy se nemění, protiargumenty jsou často zavádějící

Důvody pro zrušení VÚ Brdy se nemění, protiargumenty jsou často zavádějící

12.12.2014 • Ministerstvo obrany již čtvrtým rokem konzistentně vysvětluje, jaké důvody vedly k návrhu na optimalizaci vojenských újezdů, tj. zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení zbývajících čtyř výcvikových prostorů.

V případě Brd je to nepotřebnost tohoto újezdu a jeho malé vojenské využití, dalšími důvody jsou ekonomická a sociální stránka. Tyto argumenty byly opakovaně sděleny na oficiálních jednáních zástupců ministerstva a armády s dotčenými starosty, nebo napsány do strategických dokumentů schválených vládou ČR. Mnohokrát byly prezentovány i v médiích.

S ohledem na blížící se termín rozhodnutí se začínají opět objevovat (většinou již opakovaně vyvrácené či zodpovězené) argumenty proti zrušení Brd. Níže jsou uvedena nepravdivá či zavádějící tvrzení z poslední doby. U každého jsou shrnuta všechna důležitá fakta a popsán skutečný stav.

Nesouhlasná stanoviska starostů

Návrh katastrálního členění území vojenského újezdu Brdy po jeho zrušení byl schválen vládou na konci roku 2012, po předchozím projednání se starosty okolních obcí. Návrh byl oficiálně představen starostům obcí a zástupcům Středočeského kraje a Plzeňského kraje na společném jednání dne 16. února 2012 v Jincích a následně zaslán k posouzení Středočeskému a Plzeňskému kraji a 36 okolním obcím. V řádném termínu se k návrhu MO měli vyjádřit jak zástupci obou krajů, tak okolních obcí. Rada Plzeňského kraje tehdy vyslovila souhlas a Středočeský kraj naopak nesouhlas. Obě stanoviska platí dodnes.

V oficiálním termínu byly zaslány připomínky 14 obcí. Z nich bylo 13 kladně vypořádáno a návrh byl schválen zastupitelstvy všech 13 obcí. S návrhem tehdy nesouhlasilo pouze město Příbram, které trvalo na zachování celistvosti území v rámci Středočeského kraje. Ostatní obce k návrhu neměly připomínky a s návrhem souhlasily. Lze konstatovat, že z oslovených 36 obcí souhlasilo v roce 2012 s návrhem 35 obcí.

Dne 14. listopadu 2014 svolal nový starosta Příbrami schůzi se starosty okolních obcí a zástupci ministerstva obrany, aby zde informoval přítomné o změně postoje příbramské radnice ke zrušení vojenského újezdů. Starosta o změně postoje města informoval dopisem i pana premiéra. Dne 19. listopadu jsem jednal v Příbrami se starosty obcí osobně. 

V prostoru VÚ Brdy stále probíhá výcvik

Komplexní výcvik se v prostoru konal naposledy v roce 2012 a to celkem osm dnů. Na stránkách újezdního úřadu VÚ Brdy je přehled plánovaných střeleb ve vojenském újezdu, který slouží především místním obyvatelům jako informace o neprůjezdnosti prostoru. Ve všech případech jde o výcvik prováděný na střelnicích a cvičištích, která do budoucna budou součástí posádkového cvičiště 13. dělostřeleckého pluku, a která jsou přímo určena k výcviku střelby z ručních zbraní, hodu granátem nebo v boji o osadu.

Pronájem újezdu zahraničním vojskům

Vojenský újezd Brdy je nejméně využívaným újezdem zahraničními armádami. Naposledy byl pronajatý v roce 2006. Nejvíce jsou pronajímány vojenské újezdy Boletice a Hradiště pro jejich všestrannost využití a zázemí. Vojenský újezd Brdy je  tomto ohledu limitován a nabízí pouze omezené možnosti výcviku – primárně pro dělostřelectvo a pěší střelnice. Neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek.

VÚ Brdy je jediným újezdem s možností střeleb do 19 km

Tento argument je zcela zavádějící. Ve vojenském újezdě Libavá jde ty samé střelby provádět s dostřelem až 22 km.

Zbytečná investice do kasáren Jince

13. dělostřelecký pluk byl a je perspektivním vojenským útvarem, jehož příslušníci pravidelně doplňují jednotky 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády do zahraničních operací. Kasárna byla rekonstruována ve prospěch 13. dělostřeleckého pluku, nikoliv vojenského újezdu Brdy.

Komplexní analýza AČR určila i jiné újezdy ke zrušení

Prioritou bylo především hledisko využitelnosti pro potřebu Armády ČR. Komplexní analýza vojenských újezdů, posádkových cvičišť a střelnic navíc posuzovala hledisko ekonomické a sociální. Proto ze zcela logického důvodu bylo rozhodnuto o zachování vojenských újezdů Hradiště a Libavá. Mají plnohodnotnou infrastrukturu a vyhovují vševojskovému výcviku, v jejich těsném sousedství jsou brigády, které primárně zabezpečují účast AČR v zahraničních operacích NATO. Vojenský újezd Boletice slouží také vševojskovému výcviku a navíc má unikátní terénní podmínky, které suplují prostředí aktuálních zahraničních operací. Díky zázemí je zd možné zajistit výcvik až 1 500 vojáků najednou.

Na rozdíl od výše uvedených újezdů Brdy nemají ani odpovídající infrastrukturu, ani podmínky pro vševojskový výcvik. Navíc v okolí Brd se za posledních 20 let zrušily čtyři posádky (tankový pluk a spojovací brigáda ve Strašicích, těžká dělostřelecká brigáda v Rokycanech, protiletadlový raketový pluk v Rožmitále, ženijní prapor Rakovník). Většina posádek velikosti 13. dělostřeleckého pluku má v sousedství zcela běžně posádkovou střelnici nebo cvičiště, které je dostačující k běžnému výcviku příslušníků útvaru.

Nejasná úspora ze zrušení vojenského újezdu Brdy

Přesná úspora ze zrušení vojenského újezdu bude zřejmá až po dokončení pyrotechnické očisty prostoru, která je plánována do konce roku 2017. Náklady na Středisko obsluhy výcvikových zařízení činily přes 70 mil Kč ročně. Středisko bylo zrušeno a peníze jsou nyní využity na provoz jednotky pyrotechnické očisty. Po skončení asanace újezdu (konec roku 2017) budou tyto prostředky úsporou.

Pokud by měl újezd zůstat v provozu pro výcvik vojsk, musely by se investovat desítky milionů zejména do ubytovacích kapacit a logistických zařízení.

Zakonzervujte újezd – řešení obavy z developerů a zničení přírody

Navrhované zakonzervování VÚ Brdy je přechodné řešení situace do zrušení újezdu, jinak je to nestandartní postup, který by do budoucna kritizovali všichni dotčení. Účel vojenských újezdu je stanoven zákonem. Není jím ochrana přírody. Proto ochrana přírody bude předána kompetentnímu orgánu (MŽP, CHKO), který má navíc institut sankcí. Chceme, aby újezd nesloužil jen několika vyvoleným se vstupkou, ale aby za dozoru kompetentních správců byl přístupný všem, kteří mají rádi přírodu.

Fámy o developerských projektech v újezdu, jsou liché. Území, s výjimkou vodních zdrojů, zůstane v majetku státu (státní podnik VLS).

Pyrotechnická očista prostoru bude stát miliardy

Pyrotechnickou očistu vojenského újezdu provádí vlastními silami Armáda ČR, která vytvořila speciální odřad složený ze dvou prvků o celkem 93 osobách. V rámci výcviku pyrotechniků provádí skupina specialistů (42 osob) hloubkový pyrotechnický průzkum cílových a dopadových ploch střelnic újezdu. Druhá skupina (51 osob) plní úkoly očisty na ostatním území újezdu.

V roce 2012 byly zahájeny práce v nejvíce zatížených prostorech dopadových ploch Kolvín a Bahna, které se také nachází nejblíže hranici vojenského újezdu. Zatím je provedena očista 3 500 ha zájmových ploch (cca 25 % celkového území) a bylo nalezeno celkem 6 567 kusů nebezpečné nevybuchlé munice nebo jejich zbytků. Dalších 23% újezdu je již zpřístupněno veřejnosti od roku 2005. Tyto především okrajové části újezdu byly zpřístupněny na základě požadavků okolních obcí pro měkkou turistiku a nebyl zde prováděn výcvik vojsk. Předpoklad splnění úkolu je podle návrhu zákona do 2 let po zrušení újezdu, tedy do konce roku 2017 (na konci roku 2015 bude vyčištěno 57 procent prostoru, na konci roku 2016 to bude 89 procent).

Vojenský újezd Brdy by měl být definitivně zrušen až od roku 2017, protože se nestihne katastrální členění

Katastrální členění je připravené. Zpracovaný návrh katastrálního členění vychází z historických hranic z roku 1949, byl schválen příslušnými obcemi již v roce 2012 a následně vládou. Změny v katastrálním operátu byly provedeny počátkem tohoto roku rozhodnutím katastrálního úřadu pro okres Příbram. Schválením zákona přejdou tato určená území do katastrů příslušných obcí k 1. lednu 2016, kdy by měl být újezd zrušen. Majetek, s výjimkou vodních zdrojů pro obce, zůstane i po zrušení újezdu ve vlastnictví státu.

Státní majetek bude převáděn na obecní pouze v případě vzniku šesti nových obcí a obcím, ke kterým budou přičleněny sídelní útvary. Seznamy majetku ve VÚ Libavá (3 obce), Boletice (1 obec) a Hradiště (2 obce) jsou zpracovány a předjednány s přípravnými výbory budoucích obcí. Jejich definitivní verze je podmíněna schválením návrhu zákona. V důsledku protahování schvalování návrhu zákona se z procesních důvodů předpokládá odložení termínu vzniku nových obcí o rok později, tedy k 1. lednu 2016. Termín se tak sjednotí se zrušením vojenského újezdu a vyhlášením CHKO Brdy. S jiným termínem návrh zákona nepočítá.

Zrušené pravidelné setkání přednosty VÚ Brdy se starosty bylo odloženo

Újezdní úřad nezrušil plánovanou pravidelnou schůzi přednosty újezdu se starosty. Pouze jí odložil na leden 2015 ze zcela praktických důvodů. Setkání se mělo konat týden před třetím čtením návrhu zákona. Po rozhodnutí sněmovny bude moct být debata na setkání již mnohem více konkrétní.


Hlavní důvody zrušení vojenského újezdu Brdy v kostce:

  1. Významná redukce počtů Armády ČR a s tím související menší potřeba výcvikových ploch.
    • 1993 - AČR měla 115 000 vojáků v činné službě, 2014 - 20 tisíc VZP,
    • 1993 - 1,1 ha na vojáka, 2014 - 5,5 ha na vojáka,
    • v okolních zemích připadá na vojenské újezdy kolem 0,5 % rozlohy státu, zatímco u nás 1,7 %.
  2. Snižování zdrojového rámce rezortu MO a nutnost provozovat a modernizovat jen nezbytný počet výcvikových zařízení.
  3. VÚ Brdy je újezd s nejmenší výcvikovou plochou, pouze 12 procent rozlohy prostoru, 3217 ha z celkových 26 009 ha. Navíc je tato plocha nesouvislá a rozdělená na cca 30 samostatných částí.
  4. Od 90. let došlo k výrazné redukci útvarů AČR, kdy byla zrušena řada útvarů v okolí VÚ Brdy (např. tankový pluk a spojovací brigáda ve Strašicích, těžká dělostřelecká brigáda v Rokycanech, protiletadlový raketový pluk v Rožmitále, atd.). Tím se výrazně snížilo využití VÚ Brdy v jeho jihozápadní části.
  5. VÚ Brdy poskytuje omezené možnosti výcviku, slouží primárně k výcviku dělostřelectva a základnímu střeleckému výcviku. Neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek na rozdíl od VÚ Libavá, Boletice a Hradiště.
  6. Nepoměr nutných nákladů na provoz a jeho využitelnost. Náklady na Středisko obsluhy výcvikových zařízení činily přes 70 mil Kč ročně. Středisko bylo zrušeno a peníze jsou nyní využity na provoz jednotky pyrotechnické očisty (51 osob). Po skončení asanace újezdu (konec roku 2017) budou tyto prostředky úsporou.
  7. Pokud by měl újezd zůstat v provozu pro výcvik vojsk, musely by se investovat desítky milionů zejména do ubytovacích kapacit a logistických zařízení.
  8. Výcvik byl od poloviny roku 2012 zastaven, aby začala pyrotechnická očista. Proto se cvičí pouze v severovýchodní části újezdu, kde již bylo vytvořeno posádkové cvičiště pro 13. dělostřelecký pluk (560 ha). U toho bude stejný režim jako na posádkových střelnicích jinde v ČR (uzavřená ohrožená zóna pouze po dobu střeleb).
Průměrné hodnocení (11 hlasů): 3.27, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.


Fotogalerie
  • Ilustrační foto: VÚ Brdy Ilustrační foto: VÚ Brdy Ilustrační foto: VÚ Brdy

Autor: redakce