Armáda » Informační servis » Zpravodajství » Bezpečnost budoucnosti

Bezpečnost budoucnosti

18.2.2015 • V úterý 17. února se v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky uskutečnila odborná konference s názvem Bezpečnost budoucnosti. O významu této akce, která přivedla na jedno místo politiky, odborníky bezpečnostní sféry, vědce, vojáky, policisty i zástupce médií, svědčí i fakt, že záštitu jí udělili osobně předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Hamáček a rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima.

Ostatně předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi patřilo na konferenci i úvodní slovo, v němž kromě poděkování přítomným a přípravnému výboru přiblížil i svůj pohled na klíčové aspekty současné bezpečnosti: „Rysem současného prostředí je provázanost vnitřních a vnějších bezpečnostních hrozeb. Nestabilita přichází nejen z problémových států, ale narůstá i schopnost nestátních aktérů disponovat informačními, komunikačními a zbrojními technologiemi a za použití extrémního násilí ohrožovat obyvatele, demokratické hodnoty ve společnosti a principy fungování států. Je proto nezbytné vytvářet příslušná opatření. Analytici i vládní a opoziční činitelé často definují nízkou pravděpodobnost přímého ohrožení České republiky klasickým vojenským nebo teroristickým útokem. Tyto hrozby ovšem není možné zcela vyloučit a Česká republika nesmí podceňovat bezpečnostní rizika, která jsou okolo nás.“ K tomu pak doplnil: „Náš přístup k bezpečnostním hrozbám je ovlivněn členstvím v mezinárodních strukturách, jako jsou NATO, EU, OSN, OBSE a další, a je v našem zájmu podporovat tuto kooperaci v bezpečnostní oblasti a napomáhat řešení regionálních konfliktů. Aktuálně se nám v diskuzích promítá téma nárůstu interetnického a sociálního napětí v Evropě, hrozba extremismu či radikalizace ve společnosti. Na půdě Poslanecké sněmovny probíhá a bude probíhat napříč politickými stranami debata o rizikových osobách a nelegální migraci v rámci Schengenu a o postupech při integraci imigrantů do naší společnosti. Naši občané se také obávají mezinárodního organizovaného zločinu, který by narušoval tok finančních a hospodářských transakcí, vede ke korupci a obchodu s lidmi a drogami. Úlohou vládních a opozičních stran je pracovat tak, aby se zvyšoval subjektivní pocit bezpečí občanů a ne naopak. K tomu je nezbytně potřebná podpora našich ozbrojených sil a bezpečnostního aparátu.“

Mezi osobnostmi vystupujícími v úvodu jednání byl i náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Petr Pavel, v jehož slovech mimo jiného zaznělo: „My jsme dnes sice na půdě Poslanecké sněmovny, tedy navýsost politického orgánu, ale mně by se chtělo říci, vítejte všichni přátelé politické nekorektnosti, protože o té by asi konference tohoto druhu měla být. Bez toho, že budeme nazývat věci pravými jmény, bez toho, že se budeme snažit vidět je v reálných souvislostech, se asi nedá posunout dál. Konferencí, kdy jsme se navzájem ujistili o tom, že v obecné rovině vnímáme rizika a potřebu, že je něco nutné udělat, bylo hodně, ale těch, kde bychom se skutečně bavili o tom, jak se věci mají, jak spolu souvisí a co bychom měli udělat, těch bylo málo.“ S jistou nadsázkou pak přirovnal současnost k plavbě na Titaniku: „My dost často přivíráme oči vůči tomu, co se kolem nás děje a jakkoliv bych nechtěl strašit veřejnost, tak v dnešní době jsme tak trochu podobní lidem na palubě Titaniku. Pod čarou ponoru máme plno děr a na palubě se stále ještě tancuje a stále se chce ubezpečovat, že bude líp, místo toho, abychom si řekli, že pravděpodobně nebude líp, pokud něco neuděláme. Těch děr pod čarou ponoru je skutečně víc, ať už je to změna politiky Ruska, vznik fenoménu Islámského státu, problémy vnější na hranicích Evropy či vnitřní jako je udržitelnost nebo neudržitelnost konceptu sociálního státu. To vše bude do značné míry ovlivňovat, jak bude do budoucna vypadat naše realita.“

Po úvodních slovech patřil první diskuzní blok vědeckému pohledu na dynamiku komplexních společností. Prvním z vystupujících byl Miroslav Bárta, egyptolog a zakladatel think-tanku Komplexní společnosti, který ve svém vystoupení upozornil na negativní jevy současnosti, jako je například manipulace dat či že například historicky prokázaným jevem je fakt, že klima ovlivňuje ekonomiku na 80 %. Tím ovšem nemířil na často skloňované globální oteplování, ale na prostý vliv sucha a s ním spojené ekonomické a sociální aspekty, které se mohou stát a stávají spouštěčem závažných krizí. „Faktory vedoucí ke krizím jsou mnohdy ty, které na počátku přivedou systém na vrchol,“ byla jednou z jeho myšlenek, která zazněla v souvislosti s ekonomickou soutěží, vědou, vlastnictvím, spotřebou, prací či zdravotní péčí, které tak ovlivňují fungování naší současné společnosti. Upozornil na riziko migračních vln mezi kontinenty, ztrátu autorit, diskreditaci velkých idejí i oklešťování schopností států na úkor korporací. V souladu s teorií přerušovaných rovnováh poukázal na to, že v okamžiku krize dochází k prudkým změnám systémů, nikoliv plynulým a pozvolným přerodům, jak bychom doufali v ujišťování se, že to přece ještě několik desítek let vydrží takové, jaké to je.

Ostatně v tomto duchu se nesl i příspěvek Martina Kováře, historika a prorektora pro vnější vztahy Univerzity Karlovy. Ten na ilustrativních příbězích demonstroval, že jednotlivci ve společnosti mají jen omezenou možnost vycítit změny, ať již to bylo v historii při boji o kolonie a světový význam mezi Španělskem a Anglií, podobně přiblížil i slávu a rozpad britského impéria a promítl tyto skutečnosti do současnosti. „Bezpečnost našeho světa je jen iluzí, jíž jsme propadli navzdory důkazům,“ zmínil a zdůraznil, že dnešní Evropě a západní společnosti schází především politická odvaha a připravenost poukázat a pojmenovat věci, které nám škodí. Právě to označil za klíčové pro další postup. Trojici vědeckých pohledů uzavřel kybernetik Radek Mařík, který přítomným představil matematické modely pro vyjádření komplexních společností. Častým dotazem v následné diskuzi pak bylo, jak poznáme a zdali dokážeme predikovat bod zlomu ve vývoji společnosti. K tomu však Radek Mařík uvedl: „Proč bod zlomu, v bodu zlomu, kdy „letadlo“ padá, již moc nenaděláte.“ Tím v zásadě shrnul celkové poselství diskutujících, a sice že je nutné konat dnes a ne řešení odkládat s tím, že ono to vydrží.

Druhý, vojensko-politický blok zahájil svým vystoupením zástupce náčelníka Generálního štábu AČR – ředitel Společného operačního centra MO generálmajor Jiří Baloun, který přítomným shrnul současnou bezpečnostní situaci a vývoj ve světě v posledních desetiletích. Přitom zdůraznil, že: „Ačkoliv se v posledních patnácti letech míra konfliktů ve světě nikdy nedostala nad historický průměr, je nesporné, že vlivem globalizace významněji ovlivňují naši bezpečnost.“ Přitom poukázal na vznik nových regionálních hráčů po rozpadu bipolárního světa, ekonomickou a informační provázanost a s tím spojený potenciál ke vzniku dalších konfliktů. K jejich charakteru uvedl: „Dnes ve světě převládají vnitrostátní konflikty, které však stále častěji mají mezinárodní aspekt a civilisté tvoří 90 % z počtu obětí. To bohužel dokládá záměrné působení proti nim.“ Trendem je nárůst asymetrických konfliktů, globalizovaný terorismus, neletální konflikty v úrovni použití ekonomických a kybernetických nástrojů, hybridní způsoby boje, globalizace hrozeb a medializace konfliktů. Právě globalizace má dnes klíčový vliv na projekci konfliktů i do vzdálených oblastí. V závěru svého vystoupení pak generál Baloun uvedl: „Roste počet hrozeb, které nelze eliminovat čistě vojensky, staré nemizí a nové přibývají. Hrozby dnes vyžadují komplexní řešení.“ V dalších vystoupeních pak přítomným přiblížil aspekty hybridních konfliktů i změny vojenských strategií plukovník Karel Řehka. Na nebezpečí „demilitarizace“ české společnosti a další negativní jevy poukázal František Šulc. A s aspekty monopolu násilí a jeho vlivu na společnost vystoupil podplukovník Otakar Foltýn. Diskuzní bloky pak pokračovaly i v odpoledních hodinách.

Průměrné hodnocení (7 hlasů): 4.57, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.


Fotogalerie
  • Hovoří generál Baloun Hovoří generál Baloun Hovoří generál Baloun
  • Hovoří Jan Hamáček Hovoří Jan Hamáček Hovoří Jan Hamáček
  • Pohled do jednacího sálu Pohled do jednacího sálu Pohled do jednacího sálu
  • Pohled do sálu Pohled do sálu Pohled do sálu
  • Řečníci druhého bloku Řečníci druhého bloku Řečníci druhého bloku
  • Z vystoupení generála Pavla Z vystoupení generála Pavla Z vystoupení generála Pavla
  • Zleva Bárta, Kovář a Mařík Zleva Bárta, Kovář a Mařík Zleva Bárta, Kovář a Mařík

Autor: podplukovník Jan Šulc, oddělení komunikace s veřejností, Generální štáb AČR