Armáda » Informační servis » Zpravodajství » V chovu služebních psů patří ČR ke světové špičce. Profesionály ve službách armády se stávají jen ti nejlepší

V chovu služebních psů patří ČR ke světové špičce. Profesionály ve službách armády se stávají jen ti nejlepší

29.6.2012 • Řeč je jak o psech, tak o psovodech. Kynologie má totiž u nás a na sousedním Slovensku silnou tradici. Zde odchované psy, zejména německé a belgické ovčáky či jejich křížence, žádají i zahraniční armády – k největším odběratelům patří USA, Saudská Arábie a Izrael. Mezi psovody jsou zase ve velkém zastoupeni vojáci, kteří v kynologii našli zálibu již v dětství, takže o nich doslova platí, že práce je jejich koníčkem.

Česká armáda nevyužívá jen ovčáky, ale také další plemena včetně třeba velkého knírače nebo nejrůznějších kříženců. „Měli jsme tu i rotobula, křížence rotvajlera a bulteriéra. Navzdory obavám z takzvaných bojových plemen šlo o mazlíka, kterého jsme mohli klidně vypustit i mezi děti, které k nám přijely na exkurzi,“ vzpomíná velitel grabštějnské základny podplukovník Purmenský.

Další zajímavostí je, že psi jsou pro potřeby armády odkupováni od civilních chovatelů, a to až po dosažení jednoho roku věku. Je tak možné lépe posoudit jejich povahové vlastnosti a celkový zdravotní stav, vybrat jen ty nejlepší, tedy i snížit náklady. Postup AČR se tak liší od státní policie, která pro své potřeby stále ještě zřizuje vlastní chov. Chovatelé, kteří se přihlásí do výběrového řízení vypsaného armádou, přivážejí své chráněnce na Veterinární a výcvikovou základnu Grabštejn, kde jsou nabízení psi přezkoušeni na několika úrovních.

První je právě povahové přezkoušení psa. „Pes se nesmí bát střelby, musí správně reagovat na napadení a aktivně se bránit, nesmí mít problém pohybovat se po různém povrchu jako beton, dlažba, štěrk a podobně,“ jmenuje některé z testů přijímacího řízení praporčík Jan Kříž. Přitom ale není nutné, aby chovatel psa nějak speciálně připravoval. Postačuje jen velmi základní poslušnost a dostatek podnětů, které dobře zprostředkuje běžné aportování.

V ideálním případě by už v této fázi měl být přítomen také budoucí psovod. Se psem si musí vzájemně takříkajíc sedět, protože spolu budou trávit dalších šest i více let. I poté si ale většina psovodů odkupuje psa do osobního vlastnictví a stará se o něj až do konce života. „Líbilo se mi, jak pracoval, taky po fyzické a estetické stránce. Hned jsme si padli do oka a jsem rád, že budu sloužit právě s tímto psem,“ radoval se při jednom z výkupů nových služebních psů četař Oldřich Okleštěk, který hledal parťáka na hlídkování.

Druhým krokem při výběru psa je pochopitelně jeho důkladná zdravotní prohlídka. „Odebere se krev, provede rentgenologické vyšetření kyčlí a páteře, samozřejmostí je kontrola očkovacího průkazu,“ popisuje praporčík Kříž. Pokud i zde pes uspěje, zůstane na základně v osmadvacet dní dlouhé karanténě. Když se u něj po tuto dobu neobjeví nežádoucí onemocnění, armáda jej přijme do služby. Při nejbližším možném termínu pak spolu se psovodem nastupuje základní tříměsíční výcvik, a to i v případě, že psovod již má zkušenosti s výcvikem svých předešlých psů. O samotném výcviku ale více v příštím článku.

Průměrné hodnocení (4 hlasů): 3.75, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.


Fotogalerie
  • Do armády se nejčastěji hlásí ovčáci 1 Do armády se nejčastěji hlásí ovčáci 1 Do armády se nejčastěji hlásí…
  • Do armády se nejčastěji hlásí ovčáci 2 Do armády se nejčastěji hlásí ovčáci 2 Do armády se nejčastěji hlásí…
  • Pes musí aktivně reagovat na útok Pes musí aktivně reagovat na útok Pes musí aktivně reagovat na…
  • Pes musí být přirozeně hravý Pes musí být přirozeně hravý Pes musí být přirozeně hravý
  • Voják a pes si musí padnout do oka Voják a pes si musí padnout do oka Voják a pes si musí padnout do…
Konkurz na psí vojáky - výběr služebních psů AČR - K.Lang

Autor: Miroslava Pašková