Aktivní zálohy mají v Ozbrojených silách ČR své místo, ale změna jejich koncepce je nutná

Ve čtvrtek 22. září 2011 se pod záštitou ministra obrany Alexandra Vondry v Domě Armády Praha konal seminář ke koncepci aktivní zálohy.

Navázal tak na závěry Bílé knihy o obraně a je jedním z dalších vstupů do připravované koncepce aktivní zálohy, která by měla být dokončena na počátku příštího roku.

V sále zasedli nejen příslušníci aktivní zálohy, ale i vrcholní funkcionáři Ministerstva obrany ČR, Generálního štábu AČR a dalších institucí. Program zahájil projevem náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Vlastimil Picek.

Ten nejprve shrnul historii budování zálohy české armády z hlediska principu dobrovolnosti. Poukázal na skutečnost, že se zprvu jednalo o dobrovolná cvičení. V roce 1999 bylo ochotno plnit si své povinnosti nad pracovní rámec, tedy ve svém volnu, 348 vojáků v záloze. V roce 2001 už čítaly řady dobrovolných záloh 905 vojáků. Dnes působí v Aktivních zálohách 1165 osob.

Velení české armády ale potřebuje asi 2500 aktivních záložníků se současnými asi 24 000 vojenskými profesionály. Pro srovnání s Ozbrojenými silami Francie – tam tvoří zálohy asi jednu třetinu z počtu profesionálů. Těch je 235 tisíc.

Generál Vlastimil Picek podtrhl fakt, že obrana vlasti není jen záležitostí českých ozbrojených sil a že současné příslušníky Aktivní zálohy charakterizuje zapálení pro věc a srdce bijící pro vlast. Postěžoval si, že pro přijetí dobrovolníka platí stejné normy jako pro profesionála a že zpravidla až 40 procent žadatelů neuspěje ze zdravotních důvodů či při testu z fyzické zdatnosti.

Podle náčelníka Generálního štábu bude při snižování počtů vojenských profesionálů role dobrovolných aktivních záloh narůstat. Pro to, aby se dařilo naplnit požadované tabulkové počty žadateli o službu v Aktivních zálohách musejí být vytvořeny podmínky.

Ministerstvu obrany ale v tomto procesu musejí pomoci i další zainteresované složky státní správy a širší podpora celé společnosti.

V programu semináře byly otevřeny tři diskusní panely s tématy, které úzce souvisejí s koncepcí aktivní zálohy. Především se pozornost organizátorů soustředila v prvním, jak uvedl vedoucí poradců ministra obrany František Šulc, edukačním panelu, na:

Zkušenosti a historii aktivní zálohy.

Francouzské zkušenosti se zálohou na semináři tak představil přidělenec obrany Francie plukovník Bruno Bucherie. Vysvětlil, že Francie šla cestou získávání odborníků – specialistů. Ty samozřejmě dostatečně finančně zabezpečuje a motivuje jejich zaměstnavatele. V jeho zemi se přistupuje k záložníkům jako k těm, kteří posilují pouto národa s armádou.

Zahraniční zkušenosti s dobrovolnými zálohami a historie dobrovolných záloh v českých zemích prezentoval prezident asociace záložních brigád major v záloze Arnošt Líbezný, který tuto problematiku rozebral především z hlediska spolupráce Mezispojenecké konfederace záložních důstojníků (CIOR). Ta sdružuje více než milión záložních důstojníků ze 34 zemí světa. A vznikla ještě před založením Severoatlantické aliance.

S historií dobrovolných záloh v českých zemích seznámil účastníky semináře podplukovník Robert Speychal z Vojenského historického ústavu Praha.

Aktivní záloha jako veřejný zájem z pohledu zkušeností z působení v regionech, aktivní záloha jako součást ozbrojených sil České republiky a aktivní záloha jako součást Integrovaného záchranného systému - to byl druhý diskusní panel, který moderoval první náměstek ministra obrany Jiří Šedivý.

Regionální pohled na tuto problematiku zde představili Stanislav Eichler, hejtman Libereckého kraje a bývalý starosta Uherského Hradiště, dnes náměstek ministra obrany Libor Karásek. Jejich vystoupení spojovala snaha o to, aby aktivní záloze byla věnována patřičná pozornost, protože role jejích příslušníků v kraji je nezastupitelná. Navíc vojáci se znalostí teritoria, kteří žijí v místech, kde může dojít k živelní pohromě, jsou včas na místě, účinně pomohou a jejich prestiž ve společnosti, tedy morální ohodnocení roste.

Pohled českých ozbrojených sil prezentoval první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generál Miroslav Žižka. Ten ve svém vystoupení představil své vize budoucnosti záloh českých ozbrojených sil.

Aktivní zálohy by chtěl do budoucna rozdělit na bojovou a teritoriální část. Přičemž bojová část by naplňovala teze Bílé knihy o obraně v tom smyslu, že by její jádro tvořili bývalí vojenští profesionálové.

O představách zapojení aktivní zálohy do integrovaného záchranného systému informovala zástupkyně Ministerstva vnitra ČR podplukovnice Lenka Rašovská z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru.

V polední přestávce potom vystoupil se svým projevem k účastníkům semináře ministr obrany Alexandr Vondra. (plné znění projevu je v příloze)

Třetí panel zahrnoval omezení a problémy v oblasti aktivní zálohy, problematiku aktivní zálohy a zaměstnavatelé, možnosti podpory aktivní zálohy ze strany státu, zkušenosti velitele útvaru a zkušenosti ředitele Krajského vojenského velitelství.

Diskusi řídil generál Petr Pavel, zástupce náčelníka Generálního štábu AČR – náčelník štábu. Ačkoli se zdálo, že předcházející jednání už téměř vyčerpala i tuto problematiku, měli praktici, k nimž patřil velitel roty z Krajského vojenského velitelství v Hradci Králové nadporučík v záloze Michal Heldenburg i major Petr Molinský ze 102. průzkumného praporu či ředitel KVV České Budějovice plukovník gšt. Vladimír Pešek přítomným v sále co sdělit.

Z jejich slov vyplynulo, že v nové koncepci by měla být věnována pozornost především třem hlavním okruhům. Nejen vytvoření motivačních podmínek pro vážné zájemce, kteří se stanou dobrovolnými aktivními záložníky, ale také motivaci pro jejich zaměstnavatele a nezbytnou je přesně vymezená legislativa.

„Chtěli jsme otevřít širší diskusi k připravované koncepci, která je ve fázi rozpracování, Materiál chceme do legislativní podoby připravit odpovědně a seminář je prvním krokem budoucích setkání, která připravujeme i na dalších úrovních,“ shrnul výsledky semináře František Šulc.