Zahynuli při havárii po válce

BALÍK Karel

05/03/46

PROTIVA Rudolf 

17/01/49

BARTOŠ František

17/09/52

RYBNÍČEK Karel 

05/10/45

BRETŠNAJDER Horymír

01/04/53

SAJVER Vratislav  

04/10/45

BRHEL Rostislav

08/08/57

SCHNITZLER Bohdan M.  

17/04/51

BROŽ Antonín

05/10/45

SEDLÁK Zdeněk 

05/10/45

ČERMÁK Josef

14/12/45

SEDLÁKOVÁ Edita  

05/10/45

DOLEŽAL František

04/10/45

SLEPICA Jaroslav 

20/07/49

FOGLAR Václav

21/12/48

SLEZÁK Vojtěch 

05/03/46

HOCH Karel

05/07/56

SOKOL Josef 

17/07/46

HORÁK Josef

18/01/49

SOUKUP Václav 

27/02/50

HORSKÝ Jindřich

18/06/54

STACH Josef 

14/12/45

CHALOUPKA Čeněk

25/02/46

STROUHAL Alois 

04/10/45

CHURÁŇ Miroslav

11/12/48

ŠESTÁK Ladislav  

28/06/46

KAMÍNEK Antonín

29/04/47

ŠMÍD Bořivoj 

29/05/51

KOROTVIČKA Augustin

27/02/50

ŠROM Leopold 

11/10/68

KUDLÁČEK Jaroslav

05/10/45

ŠËASTNÝ Karel 

10/01/58

KUHN Josef

05/10/45

TRUHLÁŘ František  

03/12/46

LANDSMAN Jindřich

15/06/45

TRUHLÁŘ Václav  

10/10/47

LIŠKA Vratislav

??/??/47

VAVERKA Bohumil 

05/10/45

MAYER Oldřich

18/11/47

ZÁŘECKÝ Jindřich  

05/03/57

OCELKA Antonín

01/07/48

 

 

OLŠOVSKÝ Richard

27/02/50

 

 

Skončily letecké souboje, skončilo vzájemné bezohledné bombardování, skončily námořní bitvy a hony na ponorky – skončila válka. Z osádek bombardérů se stali přechodně dopravní letci. Jejich prvním úkolem bylo přepravit do osvobozené vlasti velký počet repatriantů a nejrůznějšího materiálu. Letecký provoz mezi Velkou Británií a Prahou se velmi rychle rozrůstal; bylo možno mluvit o „leteckém mostě“. Bohužel ale také někteří z těchto letců, kteří se dočkali vítězného konce války, domů nedoletěli.
Dne 5. října 1945 havaroval těsně po startu z letiště Blackbushe letoun Liberator; při katastrofě zahynulo třináct cestujících a pět členů osádky. Mezi cestujícími byla také jedna příslušnice čs. zahraničního letectva – WAAF RAF – od 311. bombardovací perutě, Edita Sedláková, žena palubního mechanika poručíka Zdeňka Sedláka. Tento let měl být počátkem jejich svatební cesty, která skončila tragedií. Tolik se oba těšili na Prahu a osvobozenou vlast – jejich osud však k nim byl příliš krutý...

(Z knihy F. Louckého Mnozí nedoletěli.)

 

Některé podrobnosti o dalších letcích:

BRETŠNAJDER Horymír, 788748 - † 01/04/53
Pilot ve výcviku, výcviková peruť Dálného východu - Seletar Singapoore.
Hornet PX 344 havaroval dne 01/04/53 v 19.55 hod. při nočním výcviku. Pilot byl upozorněn, aby se v případě zhoršeného počasí vrátil na základnu. V 19.34 hod. udával svoji výšku 9500 stop. Další zpráva již nebyla přijata. Letoun havaroval 2 míle východně od patníku, označujícího 14. míli na silnici. Mrtvola pilota byla nalezena druhý den, stále připoutaná v pilotní kabině.
Důvody: povětrnostní podmínky a celková nezkušenost pilota v nočním létání. (Používal jméno Boček.)

HORÁK Josef, 82603 - † 18/01/49
Z ČSR odešel se svým bratrancem Josefem Stříbrným dne 29/12/39. S letounem Dominic II NF 857 havaroval v kopcích 1,5 km severně od Chipping Sodbury za nízké oblačnosti a dohlednosti asi 1000 yardů. Pilot nedodržel stanovenou výšku a předpisy pro let za ztížených povětrnostních podmínek. V letounu byl sám.
Pohřben na hřbitově Whitworth Road Cemetery, Swindon, hrob čís. F 557.

KOPECKÝ Miroslav, 107246 - † 19/08/83
Pilot 310. Sqdn, účastník bitvy o Británii, létal i u 311. a 253. Sqdn.
Zemřel v Zimbabwe (Rhodesie).

KUTTELWASCHER Karel, DFC + Bar, 787696 - † 17/08/59
Před pádem Francie sloužil ve francouzském letectvu v Groupe de Chasse III/3.
Po puči v roce 1948 odešel do Velké Británie a stal se pilotem British European Airways. Zemřel na srdeční záchvat během dovolené v Cornwallu. Je pohřben na hrbitově Uxbridge v Londýně. Jeden z nejúspěšnějších nočních stíhačů ve druhé světové válce. Jeho zeť Roger Darlington o něm napsal knihu „Night Hawk“. (Noční jestřáb).

SIGMUND Bohumil Vladimír, 127089 - † 05/03/52
Navigátor 311. Sqdn, uprchl do Velké Británie po puči v roce 1948 a vstoupil do RAF.
Canberra WD 984 odstartovala v 11.40 hod. z letiště RAF Birnbrook na cvičný let v jeho okolí. Pilot seržant Ford prováděl řízený sestup a byl na přistání dlouhý. Letoun byl viděn, jak za sněžení mizí za obvodem letiště. Potom byl spatřen dvěma civilisty, jak ve sněhové vánici a malé výšce ostře zatáčí. Levé křídlo přitom zachytilo o zem a letoun se rozpadl. Celá posádka zahynula. B. Sigmund je pochován na hřbitově Sv. Marie při kostele Sv. Gabriela v Birnbrook, hrabství Lincolnshire.
(Vdova po B. Sigmundovi Blanka se poté provdala za Františka Štičku.)

ŠMÍD Bořivoj, 788527 - † 29/05/51
Uprchl jako druhý pilot Dakoty ČSA letící z Bratislavy do Prahy. Znovu nastoupil službu u RAF.
Jeho Wellington MKT 10, RP 382 1.navigační školy v Hullavingtonu odstartoval na navigační cvičení. Havaroval 1 míli východovýchodně od Grittletonu, hrabství Wiltshire. B. Šmíd a důstojnický kadet J. Lindsay, žák-navigátor, byli zabiti, navigátor aspirant W. A. Philp byl těžce zraněn.
B. Šmíd je pohřben na Chipenhamském hřbitově blízko hrobů Klose, Mikoláše a Sedi.

ŠŤASTNÝ Karel, 787170 - † 10/01/58
(Sestřelen jako pilot 311. Sqdn 16/07/41, v zajetí do konce války.)
Po roce 1948 znovu v RAF.
Jako instruktor řídil s F/O Nemsdenem letoun typu Shackleton. Při výšce oblačnosti 900 stop (300 m) narazili ve výšce 800 stop do stromů a poté do terénního převýšení ve výšce 760 stop. Letoun se vznítil, ŠČastný a Nemsden byli zabiti, 4 členové osádky zraněni. K. ŠČastný byl vinen tím, že v bezpečnostním prostoru neprovedl výstup do bezpečné výšky. Nemsden nesplnil ŠČastného rozkaz dodržet výšku 900 stop.

Nadporučík SOKOL Josef, příslušník 12. leteckého pluku, havaroval dne 17. 7. 1946 krátce po startu z kbelského letiště. Po vysazení motoru Spitfire S-89 se pokusil o návrat, ale ten už se mu nepodařilo dokončit.

Nadporučík TRUHLÁŘ Václav, příslušník 3. letecké divize v Brně, dne 10. 10. 1947 ztratil se svým letounem orientaci a při pokusu o nouzové přistání nedaleko Znojma havaroval a zabil se.

Major TRUHLÁŘ František, příslušník 12. leteckého pluku ve Kbelích, havaroval s letounem Spitfire S-89 TE 562 dne
3. 12. 1946 v prostoru Lomnice nad Popelkou.

Štábní kapitán OCELKA Antonín havaroval dne 1. 7. 1949 s letounem C-3B 408 u obce Lhůtky, okres Čáslav. Příčina není dodnes známa, skutečností však zůstává, že škpt. Ocelka zahynul, přestože patřil k letcům, kteří ve svém životě zvládli mnohé válečné situace. Ostatní příslušníci osádky havarovaného letadla utrpěli jen zranění různého stupně.

Zpracoval John Sigmund, doplnil Josef Váňa