Seznam čs. letců, kteří neúspěšně použili padáku ve službách RAF v letech 1940 - 1945

BACHŇREK Svatopluk, F/Lt, 124. Sqdn, základna Biggin Hill. Sestřelen dne 25. 4. 1942 ve Spitfire VB, BL620. Vyskočil a přistál v moři JZ od Berk Sur Mer. Tělo bylo vyplaveno 19. 6. 1942 poblíž De Koog na pobřeží ostrova Texel. Je pohřben v sekci K, řada 6, hrob čís. 122 ústředního hřbitova Den Burgh Texel, Noord Holland, Netherlands. Bratr Zdeněk válku přežil.

DOUCHA Jan, F/O, pilot 310. Sqdn. Československý wing odstartoval dne 7. 11. 1942 v 11.30 hod. k doprovodu formace létajících pevností amerického letectva při náletu na Brest. Asi 15–20 mil severně od francouzského pobřeží byla peruČ zezadu napadena dvěma FW 190. Douchův Spitfire VC AR502 dostal zásah do chladiče. Útočníci byli pronásledováni F/Lt Chocholínem a F/Lt Foitem. Pilot začal klesat, chráněn F/O Borovcem, který se snažil podat zprávu letecké námořní záchranné službě. Asi po 15 minutách, ve vzdálenosti 20 mil JV od Predanack, Doucha vyskočil na padáku. F/O Borovec kroužil nad místem, kde přistál, a později viděl Douchu mávat. V té době dorazilo 6 Spitfirů z 234. Sqdn a kroužily nad Douchou. F/O Borovec přistál, na Bolt Head ve 14.00 hod. S/Ldr Doležal dostal příkaz pátrat po Douchovi, ale neuspěl a přistál v Harrowbeer. Zbytek perutě přistál v Exeteru ve 13.45 hod. Jelikož Doucha nebyl spatřen ve člunu, poslalo operační oddělení letoun Defiant s dinghy. Ten se však zřítil do moře s porouchaným motorem. Poté byl vyslán letoun Walrus, ale ani jeho posádce se Douchu nalézt nepodařilo.
310. Sqdn provedla 8. 11. 1942 další neúspěšné pátrání. Odpoledne, při dalším pátracím letu, byl spatřen padák a žlutý předmět, zřejmě člun. Doucha se do něho pravděpodobně nedostal a zemřel v ledové vodě. Jeho tělo bylo později vyplaveno na waleském pořeží.

HANZLÍČEK Otto, Sgt., pilot 312. Sqdn. Jeho Hurricane dostal dne 10. 10. 1942 zásah. Pilot opustil letoun včas, ale padák ho naneštěstí zanesl nad bažinu Mersey Estuary, mimo dosažitelnou pomoc, takže se utopil v močále. Zpráva o zřícení letounu hovoří o tom, že pilot byl nalezen s Mae West (v záchranné vestě).
Z nevysvětlitelného důvodu sdílí hrob s Bartošem, který zahynul 13. 2. 1941.

CHALUPA Jan, Sgt, sloužil u 310. Sqdn. Jako její nový příslušník (přišel z OTU) odstartoval 16. 10. 1940 ve 14.30 s P/O Zaoralem a P/O Hýblerem. Ten ve svém deníku uvádí: Letěl jsem jako číslo 2 vedoucího Zaorala, Chalupa jako číslo 3. Asi 5 minut po startu začal jeho letoun vypouštět bílý dým. Ve výši 2000 stop opustil letoun, ale padák se mu neotevřel...
Jan Chalupa je pochován v Brookwoodu, čís. hrobu 28 D 10. Jeho jméno je vzpomenuto na památníku na letišti Duxford.

CHLUP Jaroslav, W/O, pilot 310. Sqdn. PeruČ odstartovala z Tangmere dne 4. 3. 1943 v 18.50 hod. k doprovodu 12 bombardérů Ventura útočících na francouzskou železniční stanici Abeville. Ve výši 13 000 stop a asi 15 mil od francouzského pobřeží se z motoru Chlupova letounu vyvalil bílý dým. Doprovázen F/Sgt Stivarem, obrátil letoun zpět do Anglie. Ve výši 8000 stop opustil letoun. Padák se řádně otevřel a přistál na moři. Vinou silného větru byl vlečen velkou rychlostí podél pobřeží a nepodařilo se mu z padáku uvolnit. Po 35 minutách již nejevil známky života. Pozemní stanice zaznamenaly jeho polohu, ale letecké námořní záchranné službě se ho nepodařilo nalézt. Jeho jméno je uvedeno na panelu č. 135 památníku letců v Runnymede.

CHOCHOLÍN Vladislav, F/Lt 310. Sqdn. Odstartoval dne 24. 9. 1943 z Portreath k operaci Ramrod 87 jako doprovod 12 bombardérů Mitchel k náletu na letiště Poulmic u Brestu. Ve 14.45 se před Brestem dostala pod formaci Mitchelů skupina 8 FW 190 a ze západu nebezpečně nalétávala skupina Me 110. Ta byla okamžitě napadena 313. Sqdn, navíc F/Lt Chocholínem, P/O Maškem, F/O Hrubým a Sgt. Meierem z 310. Sqdn F/Lt Chocholín a P/O Mašek napadli zezadu jeden
Me 110 – ten začal hořet – vzápětí se Mašek vrhl na další letoun. Během tohoto souboje zblízka ztratil kontakt s Chocholínem a poté uviděl asi 600 yardů před sebou Spitfire, kterému se kouřilo z motoru. P/O Mašek se k poškozenému Spitfiru přiblížil a poznal, že jde o Chocholína. Ten mu rádiem oznámil, že má poškozený motor, a požádal Maška, aby zafixoval jeho polohu. Asi ve výši 1500 stop volal, že musí otevřít kabinu a opustit letoun. P/O Mašek však padák neviděl, ale zahlédl Chocholínův letoun, který vrazil do vody a obrátil se na záda. Oblétl místo dopadu, ale po pilotovi nenašel ani stopy. Vystoupal do 5000 stop a požádal základnu o určení polohy. Té se však – praděpodobně vzhledem ke značné vzdálenosti – nedočkal.
Chocholín se zřítil asi 15 mil severně od ostrova Quessant. Na průzkum bylo vysláno 6 Spitfirů, ale marně. Ačkoli je tato zpráva zařazena mezi neúspěšné seskoky, je pravděpodobné, že Chocholín vlastně nevyskočil.
Jeho jméno je navěky zapsáno na panelu 110 v Runnymede.

KÖRBER Karel, W/O, 310. Sqdn. Dne 3. 5. 1943 byl prohlášen za nezvěstného. Pilot, který podal hlášení o jeho posledním letu, uvedl: V polovině cesty mezi Brestem a anglickým pobřežím jsem zahlédl Spitfire VB EN960 asi 1000 stop pod sebou. Jeho motor měl poruchu. Krátce poté pilot vyskočil a jeho padák se otevřel. Byl jsem bohužel raněn a nepracovalo mi rádio. Kroužil jsem nad ním a zdál se být v pořádku. Je pravděpodobné, že příliš brzy uvolnil padák a po dopadu se utopil.
Je vzpomenut na panelu 134 v Runnymede.

KÖRKA Jan, Sgt, 6. OTU. Zahynul 30. 9. 1940. Pilot byl pravděpodobně varován glykolovými výpary z motoru, s letounem vystoupal, obrátil jej a vyskočil. Padák se mu však neotevřel, je pravděpodobné, že při seskoku zachytil za ocas letounu. Hurricane L1986 dopadl v Northamptonshire.
Jan Kůrka je pochován na hřbitově St Mathew’s Churchyard, Sutton Bridge, sekce 0, hrob č. 55.

MAREŠ Jiří, Sgt, 311. Sqdn, zadní střelec.
Wellington KX-N, R1718 se vracel z náletu na Hamburk. Posádka, Sgt František Knap, Sgt Jaroslav Nýč, Sgt Karel ŠČastný a P/O Jaroslav Zafouk padla do zajetí. Mareš opustil letoun na padáku a utonul v Zuiderském jezeře dne 17. 7. 1941.
Byl pohřben 24. 12. 1941 na ústředním hřbitově Lemmer, 18 km jižně od Heerenveren, Friesland, Netherlands, hrob
C 10. 261.

ŠŤASTNÝ Jan, F/O, 312. Sqdn. Dne 25. 10. 1943 byl prohlášen za nezvěstného. Se Spitfire VB AB372 havaroval nad kanálem La Manche. K RAF přišel ze SSSR s Jaroslavem Hladěm.
Je vzpomenut na panelu 127 v Runnymede.

ŠTUSÁK Miloslav, F/Lt, 313. Sqdn. Zahynul 27. 2. 1943 při souboji s FW 190 při doprovodu bombardérů nad Brest. Opustil letoun Spitfire VC AR520 asi 8 km jižně od Ile de Vierge ve výši 300 stop. Jeho padák se sotva otevřel, když dopadl do vody.
Je vzpomenut na panelu 121 v Runnymede.

VOTRUBA Bohumil, F/Sgt, 312. Sqdn. Dne 6. 5. 1941 byl donucen k seskoku při nočním letu v malé výšce a jeho padák se nestačil dostatečně otevřít. Názory na důvody této nehody se různí: podle některých prozrazovaly závadu nejasné zvuky motoru, podle jiných dostal od základny špatný kurz. Krátce po dopadu na zem zemřel. Je pohřben na hřbitově Causewayhed, Silloth Cumbria, sekce P, hrob čís. 13.