Seznam čs. letců, kteří úspěšně použili padáku při výcviku nebo v boji ve službách RAF v letech 1940-1945

ANDERLE Leo, viz dále ŠNAJDR Josef. Prohlášen za nezvěstného dne 10. 12. 1940 po sestřelení letounu Halifax ve Středomoří.

BAUMAN Václav. Spitfire Vb AB497 ze 242. Sqdn byl sestřelen dne 20. 6. 1942 ve 14.05 hod. FW 190 z I/JG v prostoru mezi Fécamp a Le Havre. Pilot, vážně raněn na noze, opustil letoun na padáku. Byl zajat Němci, ale později ze zdravotních důvodů repatriován dne 16. 9. 1944 do Velké Británie.

BERGMAN Václav. Při útoku na Do 17 III/KG II s letounem Hurricane I, P3960 byl pilot sestřelen nad Clactonem. S poraněnou nohou opustil letoun a přistál na padáku u Zlatých písků poblíž Southminsteru.

BRYKS Josef. Dne 17. 6. 1942 letěl jako číslo 2 letky B 242. Sqdn na letounu Hurricane IIB Z2508 jako doprovod bombardérů útočících na Lille. Při návratu zpozoroval skupinu německých letounů Me 109 a varoval velitele Sqdn. Zaútočil na jeden letoun, poškodil ho, ale vzápětí došlo k hlasitému výbuchu v jeho letounu po útoku Me 109 JG /26 ze základny
St. Olmer. Bryks musel stroj opustit. Na padáku přistál na francouzské půdě 24 km SZ od Bethune. Přestože dostal od místních obyvatel civilní oblek, byl německými vojáky ze St. Olmer dopaden a vzat do zajetí.

BUDIL Bohuslav. Dne 19. 4. 1944 v 19.05 hod. byl jeho Spitfire IXC, DU-R z 312. Sqdn sestřelen protiletadlovou palbou v prostoru Ostende. Pilot úspěšně opustil letoun na padáku, ale byl vzat do zajetí.

BURDA František. Dne 27. 2. 1943 byl sestřelen při ofenzivním letu nad francouzským Brestem. Jeho Spitfire NN-X, EP287 v té chvíli doprovázel Liberátory nalétávající na město. Opustil letoun na padáku, ale padl do zajetí a byl v něm držen až do konce války.

CUKR Václav, 43. Sqdn, byl sestřelen 23. 9. 1940. Přestože byl lehce raněn, podařilo se mu nouzově přistát. Od 28. 9. 1940 sloužil u 253. Sqdn v Kenley. Od roku 1941 jako zalétávač a instruktor. Dne 4. 7. 1943 při vzdušné kolizi s pilotem ve výcviku na letounu Mustang I, AG489 z 20. MU utrpěl po seskoku z malé výšky těžké zranění nohou, stal se invalidním a ze zdravotních důvodů musel RAF opustit. Od roku 1968 žil v Anglii, později pod jménem Cooper na Novém Zélandu. Tam také 24. 10. 1989 zemřel.

DVOŘÁK Bedřich, F/Lt, pilot 312. Sqdn. Dne 3. 6. 1942 byl se svým Spitfire sestřelen nad Cherbourgem. Vyskočil na padáku, ale padl do zajetí. Zemřel dne 29. 8. 1973 na plicním oddělení nemocnice v Pardubicích.

ENGEL Jiří, F/O, navigátor 311. Sqdn. Vyskočil při cvičném letu z letounu Anson, který byl zřejmě poškozen nahodilým výstřelem z pistole Verey. Tragicky zemřel v ČSR dne 26. 10. 1945 po chybně stanovené diagnóze jeho onemocnění.

EPSTEIN František (Elston), W/O, pilot, zalétával dobrovolně dne 21. 10. 1943 letoun Master DM 126. Pojednou začal letoun u levé nohy pilota hořet. Ve snaze rychle jej opustit nemohl však pilot otevřít kabinu, která se zasekla. Plameny mu od nohou vyšlehly do obličeje, který si instinktivně chranil rukama, uvolnil přitom řízení a letoun začal nekontrolovaně padat k zemi. Teprve tři sta metrů nad zemí se pilotovi podařilo kabinu levým ramenem uvolnit a opustit letoun. Nedostatečně otevřený padák se zázračně zachytil na drátech vysokého napětí. František Elston však neměl dost síly, aby se sám uvolnil. Naštěstí se pod ním objevil místní sedlák, pilot ho proto posunkem požádal, aby mu pomohl. Po dopadu začal farmář do pilotova těla kopat v domnění, že jde o německého parašutistu. Když mu František Elston vysvětlil, že je příslušníkem RAF, přenesl ho sedlák na rukou přes porosty oddělující jednotlivé polnosti do svého domu.
Pilot utrpěl těžké popáleniny 2. a 3. stupně na obličeji a na nohou. Za strašných bolestí absolvoval několik plastických operací, po nějaké době se však znovu vrátil k létání. Byl dokonce členem Cartepilar Clubu. Po válce vystudoval medicinu, stal se zubním lékařem a až do odchodu do důchodu působil v Orpingtonu, kde žije dodnes.

FOIT Emil. Dne 31. 8. 1941 byl během cvičného letu poblíž Loch Oich zasažen jeho Hurricane IIA Z2505 z 310. Sqdn. Emil Foit letoun úspěšně opustil na padáku. Po únoru 1948 odešel do Velké Británie a znovu nastoupil službu v RAF. Zemřel 18. 6. 1976.
FÜRBACH Jan, viz ŠNAJDR Josef.

HESS Alexander, pilot 310. Sqdn. Dne 15. 9. 1940 úspěšně vyskočil nad ústím Temže z Hurricane I, R4085 a bezpečně přistál na zemi. Od roku 1941 sloužil na Inspektorátu čs. letectva. V letech 1942-1946 byl vojenským a leteckým přidělencem v USA. Po roce 1948 odešel do USA, kde 10. 8. 1981 zemřel.

HLOUŽEK Jaroslav. Dne 26. 3. 1941 absolvoval spolu s instruktorem Rudolfem Tesárkem cvičný let. Při provádění akrobacie nešel letoun Tiger Moth vyvést z letu na zádech. Hloužkovi se včas podařilo vyskočit, letoun s Tesárkem narazil do země. Pravděpodobná příčina nehody spočívala v tom, že letoun byl opatřen cvičnými bombami a nebyl určen pro akrobacii, o čemž instruktor asi nevěděl. Hloužek později zahynul dne 18. 11. 1942 po útoku v Bretani, když se po zásahu a zranění pokusil o návrat do Anglie a zřítil se do kanálu.

HUBÁČEK Josef, pilot 310. Sqdn, byl 15. 9. 1940 na letounu Hurricane IF R4087 ve 14.54 hod. sestřelen Me 109 ze štábu JG/26. Letoun úspěšně opustil na padáku poblíž Pitsea v Essexu. Po návratu do vlasti létal u ČSA, odkud byl v roce 1948 vyhozen. Zemřel 9. 4. 1988.

JIROUDEK Miroslav, F/Lt. Při letu na Hurricane V7588 byl dne 18. 9. 1940 sestřelen britskou protiletadlovou palbou. Po válce pracoval u ČSA, odkud byl v roce 1950 vyhozen.

KAŇOVSKÝ Rostislav, F/O 310. Sqdn, byl dne 5. 9. 1944 při útoku Spitfirem MH 616 na německou loě sestřelen poblíž Amsterodamu protiletadlovou palbou. Vyskočil JZ od Utrechtu a padl do zajetí.

KEPÁK Vladimír. Dne 20. 5 1944 letěl jako pozorovatel na Beafighteru IF X7705 vracejícím se z nočního testovacího letu. Pilot Kotiba nebyl kvůli poruše letounu schopen udržet výšku. Kepák vyskočil, pilot při pokusu o záchranu letounu vrazil do stromů a zahynul.

KOMÍNEK Josef. Vyskočil dne 2. 11. 1940 z hořícího Hurricanu L1842, který se zřítil na bungalow ve Wardenu. Zahynul při letecké nehodě dne 8. 6. 1941 a je pochován v Brookwoodu.

KOPŘIVA Josef, pilot 310. Sqdn. Při letu na Hurricane I, P8811 byl sestřelen dne 3. 9. 1940 Me 110 z I/ZG2 poblíž Chelmsfordby. Úspěšně vyskočil, ale utrpěl popáleniny. Od roku 1942 pracoval na Inspektorátu čs. letectva, po roce 1948 odešel za hranice. Zemřel v Anglii 23. 6. 1976.

KOUKAL Josef, F/Lt 310. Sqdn. Vyskočil dne 7. 9. 1940 z hořícího Hurricane I, V7437 nad Sheppey. Utrpěl popáleniny na 70% povrchu těla a stal se jedním z pacientů Mc Indoese, slavných „Guinea Pigs“ (guinejských vepřů). V roce 1943 se vrátil do bojové služby k 312. Sqdn. Zemřel v ČSR dne 23. 2. 1980.

KREDBA Miroslav byl sestřelen dne 26. 8. 1940 ve 13.30 hod. na Hurricanu P8814 nad ústím Temže. Po seskoku přistál nezraněn. Zahynul 14. 2. 1942 při nočním startu se Spitfire VB AD414.

KRESTA Otakar, W/O 313. Sqdn, byl sestřelen dne 12. 4. 1942 při doprovodu formace Bostonů ve Spitfire VB, AD384,
RY-Z u Hazebrouku. Po úspěšném seskoku padl do zajetí a byl do konce války vězněn ve Stalag Luft 3.

KULA Jaroslav byl sestřelen, když absolvoval cvičný let na letounu Anson R9649. Úspěšně seskočil na padáku. Později zůstal nezvěstný po operačním letu na Kiel dne 12. 3. 1942.

LANGER Bedřich, viz ŠNAJDR Josef. Zemřel v ČSR dne 14. 12. 1981.

LIŠKA Antonín. K seskoku ho přinutila technická závada na Spitfire VB AB172, DU-O. Při dopadu na zem se vzhledem k nízké výšce letu zranil.

LIŠKUTÍN Miroslav startoval spolu s Antonínem Liškou proti nepřátelskému letounu JU-88, který absolvoval průzkumný let na trase Dublin – Liverpool. Nepřátelský letoun však nebyl nalezen. Oba se vraceli na základnu za velmi špatných povětrnostních podmínek s nízkými mraky. Liškutín vyskočil, když mu upadl od Spitfire VB B6833, DU-U výfuk a přistál na poli blízko farmy. Při výskoku zachytil o ocas letounu. Liška sedl na břicho na blízké pláži.

MACHÁČEK Jiří. Jeho Hurricane V7337 byl dne 15. 10. 1940 ve 13.00 hod. napaden nad Christchurch Me 109. Pilot, zraněn do nohy, opustil letoun a dopadl poblíž New Miltonu. Jiří Macháček byl prohlášen za nezvěstného dne 8. 7. 1941 po ofenzivním letu nad severní Francií.

NASSWETTER Albín, 1. Sqdn. Při doprovodu Lysandera byl nad kanálem jeho Hurricane II B, Z 3460 sestřelen Me 109 z 1/JG. Pilot z hořícího letounu vyskočil, byl vyloven leteckou námořní záchrannou službou, ale zemřel téže noci v nemocnici v Doveru.

NĚMEC Ludvík, F/O, základna Honington, v operačním výcviku v době od 12. 8. 1940 do 30. 7. 1941, viz KULA.

NEZBEDA Egon, 310. Sqdn. Dne 24. 10. 1941 vyskočil poblíž Aberdeenu z Hurricane IIA, Z2493 během spolupráce se světlomety. Dopadl do moře asi 3 km od pobřeží. Ve zprávě o nehodě je uvedeno, že byl zraněn a oslepen světlomety.

POPELKA Viktor, F/O. Dne 15. 6. 1945 vyskočil po kolizi s Landsmannem ze Spitfire IX M4330. Dopadl do moře poblíž Petters Bridge, nedaleko Southwoldu. Landsmann později zahynul ve Spitfire IX M 4323.

PŘÍHODA Josef. Dne 28. 4. 1941 byl zaskočen a sestřelen poblíž Dungeness Me 109. Opustil letoun a bezpečně přistál v rašeliništi nedaleko New Romney. Dne 6. 3. 1943 byl prohlášen za nezvěstného po doprovodu Liberatorů při náletu na Brest.

PŮDA Raimund, sestřelen dne 5. 11. 1940, opustil letoun a zachránil se padákem.

RICHTER Karel, Jiří, viz ŠNAJDR Josef. Richter spolu s Kovandou zahynuli dne 5. 9. 1942, když sloužili u 68. Sqdn.

SMIK Otto byl dne 27. 8. 1943 sestřelen FW 190 při operaci Ramrod 53. Úspěšně opustil letoun na padáku. Zahynul při akci dne 28. 11. 1944.

SMOLÍK Vojtěch, 312. Sqdn, se dne 19. 12. 1941 srazil při cvičném skupinovém letu s Jaroslavem Kučerou, který zahynul. Smolík vyskočil ze Spitfire VB AD539 a přistál na farmě Burnfoot, Darvel poblíž Kilmarnocku.

ŠKARVADA Zdeněk, W/O. Byl sestřelen dne 4. 2. 1942 na hlídce poblíž Scilly Isles. Po dopadu do moře dopádloval na dinghy do Francie, kde padl do zajetí, v němž byl držen až do konce války.

ŠNAJDR Josef, W/Cdr. Dne 17. 10. 1940 se jeho Wellington KX-K, N2733 vracel z náletu na Kiel. Anglie byla v silné mlze a nebylo možno přistát. Nařídil osádce, aby opustila letoun na padáku. Po úspěšném přistání byl bohužel radista Miloslav Vejražka zastřelen příslušníkem domobrany, který ho považoval za Němce. Tato nešČastná příhoda byla před personálem držena v tajnosti a interpretována tak, že se mu neotevřel padák. (Tuto historku nebylo možno potvrdit.) Ostatní členové posádky bezpečně přistáli.

TONDER Ivo, 312. Sqdn, byl sestřelen s letounem Spitfire VB BL626 dne 3. 6. 1942 FW 190 z III/JG během doprovodu formace bombardérů Boston při náletu na Cherbourg. Vyskočil a byl vyloven z moře německou leteckou záchrannou službou. Po úspěšném útěku ze zajetí byl znovu dopaden a zůstal v zajetí do konce války.

TREJTNAR František, 310 Sqdn. Jeho Spitfire VB BL626 byl sestřelen dne 23. 6. 1942 FW 190 z III/JG2. Byl zraněn střepinami do pravé ruky, přistál na farmě West Emlett JV od Puddingtonu. Při dopadu si zlomil pravou nohu.

TRUHLÁŘ Jan, 313. Sqdn, byl při doprovodu bombardérů nad Lens sestřelen na Hurricane IIB Z3023 dne 9. 7. 1941 ve 14.30 hod. Me 109 z JG26. Vyskočil a u Le Torquet padl do zajetí.

VYBÍRAL Tomáš, W/Cdr. od 312. Sqdn v Duxfordu. Dne 15. 10. 1940 opustil letoun Hurricane V6811 po ztrátě orientace a nedostatku paliva poblíž Daltonu ve Furness.

WEBER František, S/Ldr od 145. Sqdn v Drem byl dne 27. 10. 1940 sestřelen při souboji s Me 109. Po úspěšném seskoku dopadl do moře a byl zachráněn torpédovým člunem. Jeho Hurricane V7592 se zřítil do Solent.

ZADROBÍLEK Ladislav, F/Lt 56. OTU, vyskočil dne 1. 10. 1940 z Hurricane, který byl sražen při nácviku skupinového letu jiným letounem.